Nacházíme se v době, která přechází od Gutenbergova odkazu k nové formě sdílení informací, jež proměňuje celou společnost. Snad nikdy nebylo aktuálnější položit si otázku: Co je kniha a jaký má význam pro naše myšlení? Už na přelomu 18. a 19. století chtěl Josef Jungmann doložit důležitost českého jazyka ve světovém kontextu překladem dvou poetických knih s výrazným duchovním rozměrem, v jejichž osudech se propojily tři kultury, tři osobnosti a tři jazyky: šlo o Miltonův Ztracený ráj a Atalu Reného de Chateaubrianda. Snad ani sám Jungmann netušil, že Chateaubriandovým vzorem byl již od mládí právě Milton, jehož Ztracený ráj přeložil do francouzštiny. Přebásnění britského eposu jej natolik ovlivnilo, že v době francouzské revoluce napsal Atalu, která předznamenala romantismus a nasměrovala tak kulturní vývoj v celé Evropě – inspiraci z ní čerpal i velký Goethe. Atala vyšla v roce 1801 a Jungmann ji přeložil už čtyři roky poté.
„Je zajímavou shodou životních a politických událostí v Evropě, že v době, kdy Jungmann dílo přeložil, se v Praze zrovna nacházel Chateaubriand. Snad neznalostí společenskou, nebo nepřízní osudu se však spolu oba spisovatelé nesetkali,“ vypráví Marie Krajplová z občanského sdružení Ontogenie kulturní centrum. A dodává: „Ve své době však hrály vydání i překlady uvedených děl podstatnou roli při utváření společnosti. Všem třem zmíněným autorům bylo vlastní překonávání mnohých překážek a boj za svobodu člověka jako jednotlivce, byť v různých dobách a podobách, ale vždy skrze jazyk. Milton napsal Ztracený ráj v roce 1607 jako naprosto slepý. Chateaubriand cestoval do Ameriky, kde se setkal s Washingtonem a pozoroval život Indiánů.“ Cílem Jungmannova úsilí bylo dokázat, že český jazyk je rovnocenný s ostatními světovými jazyky, což dosvědčil právě na překladech uvedených děl. V nich nacházíme češtinu, která významně ovlivnila náš dnešní jazyk i způsob myšlení. Výstava představuje texty ve vztahu k překladu, ale i k historii knihy vůbec. Proč byla volena určitá konkrétní vazba, nebo písmo a papír? A jaký vliv na nás má zpracování svazku, který nám přenáší nejen myšlenky, ale též celé dějiny, jež se v knihách schovávají? Je kniha jen textem, nebo i nástrojem, který může měnit myšlení lidí?
Výstavu Příběh slova, příběh myšlenky, pořádanou Národní knihovnou ČR a občanským sdružením Ontogenie kulturní centrum, bude možné navštívit od 15. 1. 2014 do 2. 3. 2014 ve Výstavním sále Galerie Klementinum každý den od 10.30 do 18.00 hod. s výjimkou pondělí. Vstupné je 50 Kč, pro studenty a seniory 40 Kč, pro děti do 15 let 20 Kč a děti do 6 let mohou expozici navštívit zdarma. Každý čtvrtek bude probíhat doprovodný program pro školy, který je možné si objednat na stránkách Ontogenie.cz. Informace k výstavě najdete také na www.nkp.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Národní knihovna
