Národní technické muzeum otevřelo Centrum stavitelského dědictví Plasy

04.10.2015 9:45

Národní technické muzeum 29. září 2015 otevřelo v nově renovovaném památkově hodnotném prostoru hospodářského zázemí kláštera v Plasích Centrum stavitelského dědictví Plasy, unikátní středisko dokumentace, prezentace a celoživotního vzdělávání v oblastech souvisejících se stavební historií a tradičním stavitelstvím.

Národní technické muzeum otevřelo Centrum stavitelského dědictví Plasy
Foto: wikipedia
Popisek: Národní technické muzeum.

„Otevření Centra stavitelské dědictví Plasy je významným mezníkem v historii Národního technického muzea,“ říká generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr. „Devětadvacátého září 2015, den poté, co si připomínáme 105. výročí zpřístupnění prvních expozic Technického muzea Království českého ve Schwarzenberském paláci na Pražském hradě 28. září 1910, otevírá muzeum své další expozice mimo budovu v Praze na Letné. Vybudování Centra stavitelského dědictví v areálu mimořádně cenného kláštera v Plasích bylo náročným úkolem a přinese Národnímu technickému muzeu v Roce průmyslu a technického vzdělávání nejen rozšíření expozičních prostor mimo Prahu, ale i nové možnosti práce s návštěvníkem a vhodné propojení expoziční činnosti s aktivitami vzdělávacími a badatelskými.“

Komplex cisterciáckého kláštera v Plasích, jeden z nejvýznamnějších klášterních areálů ve střední Evropě, prošel od 12. století význačnými změnami. Zásadní rozvoj zaznamenal v době 17. a 18. století, kdy byly realizovány odvážné přestavby podle projektů architektů Jeana Baptisty Matheye a Jana Blažeje Santiniho. Po roce 1826, kdy majetek zrušeného kláštera zakoupil rakouský politik Klement V. L. Metternich, proběhly další stavební úpravy včetně změn souvisejících s hospodářskými záměry rodiny Metternichů. Po druhé světové válce byl areál konfiskován, budovy byly využívány k rozličným účelům. V roce 1995 byl komplex někdejšího kláštera zapsán mezi národní kulturní památky a postupně probíhá obnova jeho mimořádně cenných budov.

Národní technické muzeum převzalo v roce 2008 ve značně zchátralém stavu do své správy budovy bývalého klášterního hospodářského zázemí. V rámci projektu spolufinancovaného z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) prostřednictvím Integrovaného operačního programu (IOP), oblasti intervence 5.1. – Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví realizovalo NTM ve dvou fázích obnovu hospodářského areálu – v první fázi od roku 2012 budovy bývalého pivovaru, sladovny a mlýna a v druhé fázi od roku 2014 obnovu hospodářského dvora. Celkové náklady projektu přesahují 350 milionu Kč.

V budově pivovaru, který získal během obnovy podobu z doby jeho výstavby před více než 100 lety, vzniká stálá expozice, jejímž cílem je atraktivně a přehledně prezentovat problematiku historického vývoje stavebních prvků, materiálů a konstrukcí.  V rámci expozice tak má návštěvník příležitost seznámit se s různými stavebními materiály (dřevo, kámen, hlína) a na jednotlivých podlažích pivovaru si prohlédnout druhy stavebních konstrukcí od základů a hrubé stavby přes úpravu povrchů, typy výplní otvorů a příslušnou technickou výbavu budov až po krovy a krytiny. Část expozice je věnována principům statiky. Jednotlivá témata, představená v expozici, bude hlouběji dokumentovat studijní depozitář. V nejvyšším patře pivovaru návštěvníky překvapí „kabinet“ architekta Jana Kaplického, ojedinělá expozice věnovaná významné osobnosti návštěvníkům otevírá pohled na moderní architektonickou tvorbu. Na malé návštěvníky v prostoru bývalého pivovaru čeká tzv. stavební hřiště, kde mohou uplatnit vlastní stavební kreativitu.

V renovovaném objektu mlýna navazujícím na expoziční část v pivovaru jsou umístěny víceúčelové prostory pro tematické výstavy. Od 30. září 2015 do 29. listopadu 2015 se zde představí výstava „Calcarius čili vápeník“, která zajímavým způsobem ukazuje vápno a vápenné technologie z pohledu tradičního stavitelství a představuje dnes již povětšinou zapomenuté způsoby řemeslné výroby vápna a jeho zpracování.

V členitém areálu hospodářského dvora byly vytvořeny prostory pro aktivity zaměřené na prezentaci stavebních technologií – řemeslnické a zážitkové dílny, historické stavební stroje a expozice „výukové stavby“. Vzniká zde jakási „stavebně řemeslná huť“, která má za cíl umožnit prostřednictvím kurzů a workshopů předávání tradičních postupů a dovedností zážitkovým způsobem. Nalézají se zde dílny tradičních řemesel, jako je tesařská dílna, cihlárna, kamenická dílna, pracoviště zedníka, ale i dílny ke zpracování kovových materiálů – unikátní historická klempírna, kovárna a slévárna. Ve dvoře budou mít svůj prostor historické stavební stroje (středověký jeřáb, beranidlo), na zahradě za dvorem vznikla jednoduchá pec umožňující výpaly cihel a vápna.

Díky mimořádným kvalitám areálu lze témata historického stavitelství studovat přímo na objektech, i v hospodářské části kláštera se dochovaly cenné architektonické prvky jednotlivých dob, nejstarší až ze 13. století, a řada stavebních a historických pozoruhodností.  Zázemí areálu umožní pořádání programů pro různé stupně škol i setkávání odborné veřejnosti v prostorech Santiniho a Matheyho sálu. V návaznosti na aktivity Muzea architektury a stavitelství NTM se buduje v rámci CSD rovněž odborná knihovna zaměřená na literaturu dokumentující historické a tradiční stavitelství.

Národní technické muzeum otevírá Centrum stavitelského dědictví Plasy s cílem vést k úctě ke stavebnímu dědictví, zprostředkovávat hlubší porozumění stavební historii, předávat tradiční dovednosti a přinášet inspiraci a potěšení.

Centrum stavitelského dědictví Plasy, Pivovarská 5, Plasy 331 01

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Česká krajina: Nejcennější česká nížina ztratila za třicet let třetinu jedinečné přírody

13:29 Česká krajina: Nejcennější česká nížina ztratila za třicet let třetinu jedinečné přírody

Rozsáhlé ničení přírody v České republice neskončilo s rokem 1989. A nevyhnula se mu ani ta nejcenně…