Cenu pro Dlouhodobého slídila získala společnost Google za dlouhodobé pročítání e-mailů a netransparentní slídění v soukromí uživatelů. Google dlouhodobě pročítá e-maily za účelem cílení reklamy a jak vyšlo najevo v minulém roce, tak v nich i vyhledává ilegální aktivity, které pak hlásí. Porota rovněž upozornila, že především díky Googlu na trhu služeb UGC (user-generated content) zdomácněl model, kdy uživatel platí za službu svým soukromím – to však bez toho, aby věděl, jakou část svého soukromí dává poskytovateli služby k dispozici a co se bude s informacemi o něm dít. Porota také upozornila na pronikání Googlu do dalších oblastí, kde jsou generovány informace o lidském soukromí, aniž by se jednalo o klasické internetové služby, s nimiž si Google spojujeme. Jde například o výrobu inteligentních domácích spotřebičů nebo inteligentních aut.

Na nominaci společnosti Google na cenu pro Dlouhodobého slídila přitom IuRe upozornilo neotřelým způsobem již týden před vyhlášením. „V letošním roce jsme se rozhodli přenést naši soutěž, která dříve až na vyhlášení probíhala spíše ve virtuálním prostoru, přímo do ulic. Ve spolupráci s agenturou Geometry Global, která se rozhodla podpořit naše aktivity, jsme po tři večery osvětlovali postavou Velkého bratra budovy třech zástupců nominovaných z tří hlavních kategorií. První den budovu Českých drah nominovaných na cenu firemního slídila. V úterý Policejní prezidium nominované na úředního slídila a ve středu pakl společnost Google jako dlouhodobého slídila, která nakonec cenu skutečně obdržela,“ uvedl Jan Vobořil z IuRe.

Cena pro Firemního slídila byla udělena společnosti Mafra a zůstane tak na domácí půdě. Mafra si cenu vysloužila za zveřejnění přepisů intimních odposlechů mezi Petrem Nečasem a Janou Nagyovou – Nečasovou v deníku MF DNES. Porota upozornila, že je nutné hledat hranice veřejného zájmu na kontrole politické moci, a že i politik má právo na své soukromí, které by měla média respektovat.

Cenu pro Úředního slídila za rok 2014 si odneslo Ministerstvo financí za návrh zákona o prokazování původu majetku. Navržený zákon dává státu možnost vyzvat k prokazování původu majetku občany, pokud vznikne podezření, že jejich majetek nebyl zdaněn. Lidé, kteří budou prokazovat svoji nevinu tak budou muset činit i u majetku, který nabyli před účinností zákona. Občan je pak ten, kdo se před úředníkem musí „svléci do naha“ a doložit vše zpětně i za dobu, kdy vůbec netušil, že k něčemu takovému bude povinen. Zákon stojí podle poroty na velmi vágních pravidlech. Jasně neříká, kdy úředníci mají koho vyzývat a co lze považovat za dostatečné prokázání původu majetku. Kromě zásahu do soukromí celé řady osob i z okolí „sprostých podezřelých“ to může vést k šikaně nepohodlných osob nebo ke korupci.

Cenu za Výrok Velkého bratra získala společnost Samsung za výrok z Podmínek ochrany soukromí pro zákazníky používající chytré televizory s rozpoznáváním hlasu. „Prosím pamatujte na to, že pokud váš mluvený projev obsahuje osobní nebo jiné citlivé informace, že tyto informace budou mezi daty, která jsou zachycena a předávána třetím stranám prostřednictvím funkce rozpoznávání hlasu,“ stojí v textu podmínek. Podle poroty je na jednu stranu potřeba ocenit, že Samsung alespoň na rozdíl od jiných výrobců přiznává, že chytré televize odposlouchávají naši domácnost, jakož i to, že je možno funkci vypnout. Nicméně myšlenka, že se budeme muset mít i před vlastními domácími spotřebiči na pozoru, abychom neprořekli něco, co nechceme, aby se dozvěděla blíže neurčená třetí strana, je skutečně hodná Velkého bratra.