Srovnání týkající se pouze sporů v civilní oblasti je založeno zejména na údajích získaných Komisí pro efektivitu justice Rady Evropy (CEPEJ), Světovou bankou, Světovým ekonomickým fórem, Sítí předsedů nejvyšších soudů členských států EU, Evropskou sítí Nejvyšších rad soudnictví (ENCJ), Asociací státních rad a nejvyšších správních soudů členských států EU (ACA-Europe) a dalšími mezinárodními organizacemi. Evropská komise předpokládá zveřejňovat přehled srovnání o fungování soudnictví zemí Evropské unie pravidelně v ročních cyklech, přičemž z přiloženého dokumentu jsou patrná data z let 2010, 2013, 2014 a 2015. Statistiky o účinnosti soudních systému při vyřizování věcí v jednotlivých odvětvích práva EU (soutěžní právo, elektronické komunikace, řízení o porušení ochranné známky EU, ochrana spotřebitele, praní špinavých peněz) z roku 2015 jsou poměřovány čísly z let 2013 a 2014.
V roce 2013 ustavila Evropská komise skupinu kontaktních osob za národní soudní systémy, které připravují podklady pro zmíněnou aktivitu Komise a jako zástupci členských států podávají pravidelné zprávy o vývoji soudních reforem, délce řízení v občanskoprávních a obchodních věcech, o počtu nápadu, nevyřízených věcech, o nákladech soudnictví států EU na státní rozpočet, o možnostech přístupu osob k rozhodnutím soudů všech stupňů, vzdělávání soudců a to zejména v unijním právu, využívání alternativních způsobů řešení sporů, o právní pomoci, atd. Za Českou republiku se jednání pravidelně účastní zástupce Ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího soudu.
Vydání EU Justice Scoreboard 2017 přináší nové či doplněné informace o fungování soudních systémů v těchto směrech:
1. V oblasti ochrany práva spotřebitele ukazuje, jaké nástroje spotřebitelé používají, když se domáhají ochrany svých práv, tedy zda volí soudní cestu či mimosoudní řešení sporu, a to zejména s ohledem na novou platformu řešení spotřebitelských sporů on-line, která vznikla v návaznosti na účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line.
2. Ve vztahu k otázce vnímání soudcovské nezávislosti přináší toto vydání výsledky průzkumu vnímání soudcovské nezávislosti samotnými občany a firmami.
3. Zejména pro zahraniční investory je důležitá informace o tom, jak fungují soudy při řešení sporů s dopadem do investičního a ekonomického prostředí. Statistiky tak ukazují na délku řízení soudního přezkumu u sporů z porušení práv hospodářské soutěže, porušení práv plynoucích z ochranných známek EU, spotřebitelských sporů či u praní špinavých peněz.
4. Studie přináší poznatky o využívání elektronického způsobu komunikace mezi soudy a advokáty včetně informací, proč tento způsob komunikace (ne)preferují.
Z nejpodstatnějších statistických údajů týkajících se České republiky vyplývají z přiložené zprávy následující závěry:
1. Česká republika je jednou z mála zemí, kde aktuálně probíhají snahy o reformu justice na úrovni procesních předpisů, správy soudnictví, vzniku samosprávného justičního orgánu, vývoje informačních a komunikačních technologií, propagace mimosoudních způsobů řešení sporů, soudních poplatků a právní pomoci, soudců a optimalizace justiční mapy.
2. Přes absolutní zvýšení nápadu všech věcí u všech soudů v roce 2015 (v porovnání s rokem 2014) je ze statistik jasně patrný pokles počtu nápadu sporných věcí v občanskoprávních a obchodních agendách. Pozitivním rysem jistě je, že se již druhým rokem daří snižovat délku řízení, kde Česká republika v rámci 28 států Evropské unie zaujímá, stejně jako v loňském roce, devátou příčku, přičemž průměrná délka sporných civilních řízení u soudů prvních stupňů je pod hranicí šesti měsíců. Soudní řízení trvá déle například v Německu, ve Francii, ve Finsku či u našich polských či maďarských sousedů. Délku řízení na hranici 400 dnů v prvním stupni uvádí například Slovensko, Itálie a Chorvatsko. Naopak nejrychlejší soudy hlásí tradičně země Beneluxu.
3. Ukazatelem, který reálně hodnotí výkonnost soudnictví, je poměr nápadu a vyřízených věcí soudů rozhodujících v prvním stupni v hodnoceném období. V letech 2010, 2013 a 2014 soudy nevyřídily tolik spisů, kolik jich na soudní podatelny napadlo. V roce 2015 se tento negativní trend zlomil, a to nejen v celkovém ukazateli občanskoprávních, obchodních a správních věcí, ale i ve sledované statistice sporných občanskoprávních a obchodních věcí.
4. Již dlouhodobě se české justici daří využívat ke komunikaci s účastníky řízení moderní informační technologie a podání elektronickou cestou tak jsou možná na soudech všech stupňů. Velmi uspokojivě lze hodnotit také používání informačních technologií mezi advokáty a soudy, přičemž dlouhodobě neuspokojivá je neexistence veřejné databáze rozhodnutí soudů nižších stupňů.
5. Zpráva EU Justice Scoreboard 2017 ukázala na rezervy českého soudnictví, kde se v porovnání s většinou zemí Evropské unie málo využívají alternativní způsoby řešení sporů, a to ani ve spotřebitelských či pracovněprávních sporech. Značný posun nenastal bohužel ani ve vnímání nezávislosti justice ze strany občanů, kdy se českých soudech pozitivně vyjádřila pouze polovina občanů. Hlavním důvodem, proč Češi nevidí své soudy jako nezávislé, jsou zásahy do procesu nezávislého rozhodování ze strany vlády, politiků nebo vlivných ekonomických subjektů. Přes relativně vysokou prestiž soudcovského povolání ve společnosti je asi 20% občanů toho názoru, že status a postavení soudců dostatečně nezajišťuje jejich nezávislost.
Efektivní soudí systém podporuje ekonomický růst a zastává se základních práv. Evropa je založena na demokracii a principech právního státu, přičemž míra reálně fungující demokracie se odráží do výše uvedených ukazatelů zprávy EU Justice Scoreboard 2017, která je k dispozici zde: 2017 EU Justice Scoreboard
Mgr. Aleš Pavel, ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
