Obec Moravany se na ÚOHS obrátila se žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Poskytnutí části informací ÚOHS odmítl s poukazem na § 11 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, neboť se dle jeho názoru jednalo o vnitřní předpisy, které směřují výlučně dovnitř ÚOHS a žádným způsobem neovlivňují jeho činnost navenek, tedy vůči osobám, které nejsou ÚOHS personálně podřízeny. Konkrétně ÚOHS odmítl poskytnout Statut a jednací řád škodní komise, tedy dokument, kterým se zřizuje škodní komise a upravuje způsob, jakým tato komise postupuje ve věcech projednávání škod vzniklých na majetku státu, se kterým ÚOHS hospodaří, a dále příkazy předsedy ÚOHS, kterým ustanovuje škodní komise, resp. seznam členů škodní komise v období od 6. 3. 2013 do současnosti.

Žadatel o informaci se postupu ÚOHS bránil žalobou u Krajského soudu v Brně, který mu vyhověl a společně se zrušením žalobou napadených rozhodnutí nařídil ÚOHS poskytnout požadované informace. ÚOHS proti rozsudku krajského soudu podal kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl.

Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda žalobcem požadované dokumenty jsou výlučně vnitřním pokynem, tedy takovým aktem, který se dotýká pouze pracovníků ÚOHS. Soud vycházel ze své konstantní judikatury, dle níž je zde značný veřejný zájem na tom, aby prostředky přerozdělované z veřejných rozpočtů byly vynakládány v souladu s účelem, na který byly určeny. Vedle kontroly prostřednictvím k tomu určených orgánů veřejné moci je nutno dát prostor i přímé kontrole jednotlivci na základě jejich zájmu o nejrůznější otázky spojené s fungováním veřejné moci. Z této přímé kontroly prováděné pomocí zákon o svobodném přístupu k informacím nemůže být vyloučen žádný aspekt hospodaření s veřejnými prostředky, neboť se vždy bude dotýkat osob stojících mimo daný povinný subjekt, které mají zájem na kontrole jeho hospodaření.