Zjištění ombudsmana i výzkum organizace Děti úplňku ukázaly, že řada lidí s mentálním postižením dostává dlouhodobě velké množství antipsychotik, aniž by měli psychiatrickou diagnózu. V čem je taková praxe nebezpečná, popsal v Brně na Noci důstojnosti Filip Pluhař, advokační pracovník Dětí úplňku: „Může se stát, že toho člověka například něco velmi bolí, a proto se chová náročně, sebepoškozuje se, je agresivní. A my místo abychom řešili jeho bolesti, tak ho vlastně těmi léky umlčíme. Je známý případ z Velké Británie, kdy se až po roce zjistilo, že holčička měla střep v uchu. My se chceme zasadit například o vzdělávání psychiatrů, aby věděli, jakým způsobem v případě lidí s mentálním postižením postupovat. Třeba, aby dřív než antipsychotika zkusili nasadit právě léky na bolest.“

Podle Hany Šimáčkové, zakladatelky spolku Nebuď na nule, se u lidí s mentálním postižením používají léky také pro utlumení projevů jejich potřeb spojených se vztahy a sexualitou: „Ta potřeba, která je všem přirozená, ale sama o sobě nezmizí, a pokud jí utlumíme léky, projeví se nějak jinak. Ve výsledku spouštíme řetězec dalšího chování náročného na péči, například výbuchy agresivity. A ve chvíli, kdy přijdou tyto projevy, dochází často k dalšímu utlumení léky, takže se dostáváme do začarovaného kruhu,“ vysvětlila Šimáčková s tím, že se v praxi setkává s dvacátníky, kteří berou i 16 různých léků a mají za sebou několik hospitalizací na psychiatrii. Přitom je podle jejích zkušeností možné s lidmi s mentálním postižením v pubertě i v oblasti sexuálních potřeb úspěšně pracovat a takovým případům předcházet.

Právničky Kanceláře ombudsmana v diskuzi připomněly, že péče o lidi s postižením se v Česku stále soustřeďuje především do velkých ústavů. A lidé v nich se pak často přizpůsobují systému místo, aby naopak služby reagovaly na jejich potřeby. Situaci by měla zlepšit transformace stávajících zařízení spojená s rozvojem sociálních služeb komunitního charakteru. „Často se mluví o tom, že je to o financích, ale ono to o financích není, je to prostě o nás, o politicích a političkách a našich prioritách. A pokud většinově ti, kteří rozhodují o systému, velmi rádi podpoří tvorbu jakéhokoli strategického dokumentu a akčního plánu, ale neudělají z jeho naplnění svou prioritu, je to špatně,“ shrnula na Noci důstojnosti jihomoravská radní pro oblast rodinné a sociální politiky, Jana Holomčík Leitnerová.