Odpovědi na tyto otázky začněme hledat již v roce 2012. V tomto roce se příslušníci Policie České republiky začali intenzivněji připravovat na události typu „ozbrojený útočník ve škole“. Tedy situaci, kdy ozbrojený pachatel či pachatelé uskuteční naplánovaný brutální útok ve školském zařízení s cílem usmrtit a zranit co největší počet osob. Byť se jednalo o scénář, který byl do této doby v České republice jen teoretický, odborníci si uvědomovali, že taktická a metodická příprava je velice důležitá. Zkušenosti kolegů ze Spojených států amerických, ale i z okolních států jako např. Německa, Norska a Velké Británie ukazovaly, že tento fenomén může nastat kdekoliv.

S využitím zahraničních zkušeností začali policisté cvičit samotné zásahy proti ozbrojenému útočníkovi, a to včetně nácviků modelových situací přímo ve školách. Při těchto cvičeních si ověřili, že taktické postupy ovládají a zkušenosti ze zahraničí jsou přenositelné i do našeho prostředí. Dalším významným zjištěním byl fakt, že zatím co policisté si s touto problematikou dokáží poradit, tak pedagogové a zaměstnanci škol nejsou s tímto tématem a tedy potencionálním nebezpečím vůbec seznámeni. Jediný krizový scénář, který byl v té době ve školách známý, byl požár a chování se při něm. Tedy zahájení evakuace celé budovy. Činnost, která byla pro školy velmi známá, mnohokráte nacvičená a všem srozumitelná. Bohužel v souvislosti s útokem ozbrojeného útočníka, byl tento krizový plán vyhodnocen jako nesprávný a v mnoha ohledech i nebezpečný.

Toto bylo hlavním impulzem k vytvoření preventivně vzdělávacího projektu s názvem Postup při mimořádných událostech ve školách a školských zařízeních, se kterým začali policisté Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy. Jednalo se o seminář pro pedagogické i nepedagogické pracovníky škol, který je měl za cíl seznámit s nejznámějšími případy útoků ve školách, typologií útočníků a především s postupem, jak se zachovat v okamžiku útoku. Důležitá byla také prevence v podobě vodítek vedoucích k identifikaci potencionálního školního útočníka. Nechyběly také praktické rady a doporučení na přijetí systémových a technických opatření, které by v případě reálného útoku minimalizovaly možné škody a usnadnily práce složek IZS. Zmíněné semináře byly určeny těmto pracovníkům proto, že ze zkušeností zahraničních kolegů vyplynulo, že pachateli těchto útoků jsou nejčastěji stávající či bývalí studenti.