Postavení českého trhu práce v rámci Unie? Dělíme se o třetí příčku s nejvyšší mírou zaměstnanosti

03.05.2017 9:07

Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Průměrná míra zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 ve 4. čtvrtletí roku 2016 mírně poklesla a ke stanovenému cíli členským zemím EU chybí průměrně 3,6 procentních bodů. S blížícím se zimním obdobím lze sledovat i malé zvýšení průměrné míry nezaměstnanosti v zemích EU. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti ve 4. čtvrtletí roku 2016 opět nejnižší. ČR zaznamenává svou historicky nejnižší míru nezaměstnanosti v kategorii muži.

Postavení českého trhu práce v rámci Unie? Dělíme se o třetí příčku s nejvyšší mírou zaměstnanosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova Českého statistického úřadu

Česká republika se dělila již o třetí příčku v EU s nejvyšší mírou zaměstnanosti ve věku 20-64 let

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 4. čtvrtletí 2016 tato míra v zemích EU28 mírně klesla a dosahovala v průměru 71,4 procent. Více se snížila míra zaměstnanosti mužů (77,2 %), naopak míra zaměstnanosti žen z dlouhodobého hlediska víceméně neustále roste (65,6 %).

Ve 4. čtvrtletí si cílovou hranici 75 % udrželo celkem devět států EU28 - Švédsko, Německo, Spojené království, Česká republika, Nizozemsko, Dánsko, Estonsko, Litva a i Rakousko. Na druhé straně je míra zaměstnanosti stále velmi nízká v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Chorvatska, Itálie, Španělska a Rumunska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti již dlouhodobě dosahuje Švédsko (81,0 %). Naopak nejnižší míra zaměstnanosti je v Řecku (55,9 %), kde je stále zaměstnána méně než polovina žen. Meziročně se téměř ve všech zemích EU zaměstnanost zvýšila. V Maďarsku se podařilo v porovnání se 4. čtvrtletím roku 2015 zvýšit celkovou míru zaměstnanosti o téměř 3 procentní body.

Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Ve 4. čtvrtletí roku zaměstnanost mužů v České republice (s 85,4 %) výrazně převyšovala zaměstnanost mezi muži v ostatních členských zemích. Míru zaměstnanosti žen má suverénně nejvyšší Švédsko (79,1 %). V ČR zaměstnanost žen dosáhla 69,9 %.

Ve 4. čtvrtletí 2016 se Česká republika zařadila již na třetí místo mezi země EU28, jejíž míra zaměstnanosti (77,8 %) překonala průměr EU28 až o 6,4 procentní body. Ze sousedních států mělo ve 4. čtvrtletí 2016 vyšší míru zaměstnanosti Německo (79,1 %), Rakousko ustálo hranici pro splnění cíle zaměstnat 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let. V Polsku a na Slovensku byla celková zaměstnanost zhruba o více než 7 procentních bodů nižší.

Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)

Země

4. čtvrtletí 2016

Rozdíl v p. b.
4. Q 2016 - 4. Q 2015

 
 

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

 

Švédsko

81,0

82,9

79,1

0,4

0,2

0,6

 

Německo

79,1

83,1

75,1

0,8

0,1

1,5

 

Spojené království

77,8

83,2

72,5

0,4

0,0

0,8

 

Česká republika

77,8

85,4

69,9

2,4

1,7

3,0

 

Nizozemsko

77,6

83,1

72,1

1,0

0,8

1,1

 

Dánsko

77,1

80,6

73,6

0,3

-0,1

0,7

 

Estonsko

76,4

80,3

72,6

-0,2

-0,1

-0,3

 

Litva

75,4

76,2

74,7

1,4

0,9

1,9

 

Rakousko

75,0

78,9

71,2

0,5

0,3

0,8

 

Lotyšsko

73,5

74,4

72,6

0,3

-1,0

1,5

 

Finsko

73,0

74,7

71,2

0,6

1,4

-0,2

 

Maďarsko

72,6

79,7

65,7

2,9

2,9

3,0

 

Lucembursko

71,8

76,5

67,0

1,0

0,4

1,6

 

EU28

71,4

77,2

65,6

1,0

0,8

1,0

 

Portugalsko

71,3

74,7

68,1

1,7

1,3

2,0

 

Irsko

71,2

77,7

64,8

1,6

2,2

1,0

 

Slovinsko

71,0

73,9

67,9

1,7

0,7

2,7

 

Slovensko

70,3

77,2

63,3

1,9

1,5

2,2

 

Malta

70,2

83,5

56,4

2,5

1,9

3,2

 

Polsko

69,9

77,3

62,6

1,3

1,7

1,0

 

Francie

69,9

73,9

66,0

0,4

0,7

-0,1

 

Kypr

69,4

74,8

64,5

1,1

2,4

0,0

 

Belgie

69,0

73,2

64,8

1,8

2,1

1,5

 

Bulharsko

67,7

71,7

63,6

-0,4

0,0

-0,9

 

Rumunsko

66,5

75,4

57,4

0,4

0,4

0,4

 

Španělsko

64,5

70,1

58,9

1,6

1,7

1,6

 

Itálie

61,7

71,8

51,9

0,8

0,7

1,0

 

Chorvatsko

61,4

66,8

56,1

0,9

1,0

0,9

 

Řecko

55,9

65,4

46,5

0,4

0,7

0,0

 
               

Zdroj: Eurostat

             
 

Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je stále v naší republice nejnižší

Průměrná míra nezaměstnanosti za státy EU28 ve 4. čtvrtletí 2016 činila již 8,4 %, v porovnání s předchozím 3. čtvrtletím se zvýšila o 0,1 procentního bodu. V tabulce zemí EU28 seřazené od nejnižší míry nezaměstnanosti 15-64letých osob jsou dvě třetiny nad evropským průměrem, to značí větší propast mezi státy s vyšší nezaměstnaností. Pořadí prvních devíti států s nejnižší nezaměstnaností se oproti předešlému čtvrtletí nezměnilo.

Ve 4. čtvrtletí si nadále nejnižší nezaměstnanost udržuje Česká republika, kde celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 3,6 %. ČR zaznamenává svou nejnižší nezaměstnanost u mužů s 3,1 %. Z mezinárodního pohledu během posledních šesti let na tuto hodnotu nedosáhl žádný stát Evropské unie.

Na druhé místo také s nízkou úrovní nezaměstnanosti 3,8 % se zařadilo Německo. Tady mají stále nejnižší míru nezaměstnanosti u žen, ta ve 4. čtvrtletí činila 3,4 procent, a dosahuje tak na nejnižší hodnoty zjištěné před evropskou krizí.

Svou historicky nejnižší nezaměstnanost si i nadále udržuje Maďarsko (4,5 %).

V porovnání se sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o zhruba 2 procentní body vyšší v Polsku (5,6 %) a v Rakousku (5,7 %). Evropský průměr dotahuje Slovensko s 9,2 %.

Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %)

Země

4. čtvrtletí 2016

Rozdíl v p. b.
 4. Q 2016 - 4. Q 2015

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Česká republika

3,6

3,1

4,3

-0,9

-0,6

-1,3

Německo

3,8

4,3

3,4

-0,8

-0,5

-0,9

Malta

4,3

3,7

5,1

-1,0

-1,6

-0,2

Maďarsko

4,5

4,4

4,5

-1,7

-1,6

-2,0

Spojené království

4,7

4,9

4,5

-0,3

-0,2

-0,3

Nizozemsko

5,5

5,0

6,1

-1,2

-1,2

-1,1

Rumunsko

5,6

6,0

5,0

-1,2

-1,3

-1,1

Polsko

5,6

5,5

5,7

-1,4

-1,4

-1,5

Rakousko

5,7

6,0

5,3

-0,1

-0,1

-0,2

Lucembursko

5,9

6,2

5,6

-0,4

-0,2

-0,5

Dánsko

6,3

5,9

6,7

0,4

0,2

0,5

Švédsko

6,6

6,9

6,2

-0,2

0,0

-0,4

Estonsko

6,7

7,3

6,2

0,3

1,1

-0,5

Bulharsko

6,7

6,9

6,5

-1,3

-1,3

-1,2

Irsko

6,9

7,7

5,9

-1,9

-2,9

-0,8

Belgie

7,3

7,8

6,7

-1,5

-1,5

-1,4

Litva

7,8

9,0

6,6

-1,2

-0,6

-1,8

Slovinsko

8,1

7,9

8,4

-0,4

0,0

-0,9

Finsko

8,2

8,5

7,8

-0,7

-1,0

-0,5

EU28

8,4

8,2

8,6

-0,8

-0,8

-0,8

Slovensko

9,2

8,6

9,9

-1,8

-1,1

-2,8

Lotyšsko

9,6

11,0

8,1

-0,4

-0,2

-0,6

Francie

10,4

10,5

10,3

-0,3

-0,6

0,1

Portugalsko

10,9

10,9

10,8

-1,8

-1,7

-1,9

Itálie

12,4

11,5

13,6

0,3

0,0

0,7

Kypr

13,2

12,4

14,0

0,3

-1,3

1,8

Chorvatsko

13,5

12,3

15,0

-2,8

-2,7

-2,8

Španělsko

18,7

17,3

20,4

-2,3

-2,3

-2,2

Řecko

23,7

20,0

28,3

-0,9

-1,3

-0,4

Zdroj: Eurostat

           
 
Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají převážně v státech jižní Evropy. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15-64 let, které by chtěly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná. Chorvatsko zaznamenává z hlediska míry nezaměstnanosti významný meziroční pokles, o 2,8 procentních bodů.

Klesá nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let

Převážně demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let. Z meziročního porovnání vyplývá, že v převážné většině členských zemí EU míra nezaměstnanosti mladých klesá. Míra nezaměstnanosti ve věku 15-24 let je v průměru dvojnásobně a více vyšší než nezaměstnanost v produktivním věku. Mírně vyšší je nezaměstnanost mužů než žen. Do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání. Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (45,2 %) a ve Španělsku (42,9 %). První pořadí s nejnižší nezaměstnaností mladých mužů i žen si již více než pět let udržuje Německo s celkovou nezaměstnaností 6,0 %, u mužů zde činila míra nezaměstnanosti 6,7 %, a u žen 5,2 %. Ve 4. čtvrtletí 2016 v České republice míra nezaměstnanosti 15-24letých dosáhla hodnoty 10,8 %, to je o 7,3 p. b. méně než průměr EU28.

Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15-24letých v členských zemích EU (v %)

Země

4. čtvrtletí 2016

 
 

celkem

muži

ženy

 

Německo

6,0

6,7

5,2

 

Nizozemsko

10,1

10,6

9,7

 

Rakousko

10,1

11,0

9,2

 

Česká republika

10,8

10,3

11,5

 

Maďarsko

11,6

11,3

12,0

 

Malta

11,9

11,4

:

 

Spojené království

12,1

14,3

9,7

 

Dánsko

12,6

13,4

11,8

 

Estonsko

12,7

:

:

 

Litva

14,6

17,2

11,1

 

Irsko

15,2

17,3

12,9

 

Švédsko

15,8

16,4

15,1

 

Lotyšsko

15,8

20,2

:

 

Slovinsko

15,9

15,3

16,7

 

Finsko

15,9

17,7

14,2

 

Polsko

16,0

15,8

16,2

 

Lucembursko

16,6

17,8

:

 

Bulharsko

17,4

16,4

18,9

 

EU28

18,1

18,9

17,1

 

Belgie

19,7

22,7

16,0

 

Rumunsko

20,8

20,0

21,9

 

Slovensko

21,3

18,8

25,2

 

Francie

25,0

26,1

23,7

 

Portugalsko

27,7

27,9

27,6

 

Kypr

29,8

22,5

36,2

 

Chorvatsko

35,4

37,1

33,0

 

Itálie

40,7

38,7

43,8

 

Španělsko

42,9

42,8

43,1

 

Řecko

45,2

42,2

48,6

 
 

 

Zdroj: Eurostat                                                                                                                                 : - údaj není k dispozici

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle se v ČR výrazně snížil

Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním z hlavních obav. Kromě dopadů v soukromém životě negativně ovlivňuje sociální soudržnost a v konečném důsledku může bránit ekonomickému růstu.

Průměrně téměř polovina nezaměstnaných je ve 4. čtvrtletí 2016 dlouhodobě nezaměstnaná tj. nezaměstnaná 1 rok a déle - v průměru za EU28 se podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkově nezaměstnaných meziročně snížil o 1,6 p. b. na 46,6 %. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil až o 9,4 procentních bodů (na 39,2 %). Ve 4. čtvrtletí se v ČR u sledovaného ukazatele prohloubil rozdíl mezi muži a ženami. Výrazný úbytek dlouhodobě nezaměstnaných měli také v Chorvatsku a Lotyšsku. Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku (71,6 %), dále pak stále na Slovensku, v Bulharsku, a v Itálii, s podílem mírně pod 60-ti procenty. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.

Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)

Země

4. čtvrtletí 2016

Rozdíl v p. b.
 4. Q 2016 - 4. Q 2015

 
 

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

 

Řecko

71,6

69,7

73,3

-2,6

-4,6

-0,7

 

Slovensko

59,3

63,0

55,5

-3,4

0,4

-7,3

 

Bulharsko

57,7

58,3

57,0

-1,8

-3,4

0,1

 

Itálie

57,2

56,1

58,3

-1,3

-2,3

-0,2

 

Irsko

55,5

61,5

46,5

-0,9

-1,5

2,6

 

Portugalsko

55,0

58,4

51,4

-1,7

1,0

-4,5

 

Slovinsko

54,6

61,0

47,6

2,9

9,9

-4,7

 

Belgie

51,2

53,2

48,5

-0,4

1,1

-2,3

 

Chorvatsko

49,1

49,0

49,1

-13,3

-18,0

-8,8

 

Španělsko

47,8

46,2

49,4

-2,6

-2,4

-2,8

 

Rumunsko

47,5

48,6

45,6

3,7

5,2

1,1

 

EU28

46,6

46,7

46,4

-1,6

-1,9

-1,3

 

Maďarsko

45,6

44,8

46,4

-0,6

-2,8

1,8

 

Francie

44,8

46,6

42,8

0,8

1,7

-0,2

 

Kypr

44,5

52,3

37,3

-3,7

-0,9

-5,1

 

Nizozemsko

42,3

43,1

41,5

0,2

-2,1

2,5

 

Německo

42,3

44,1

39,8

-1,9

-2,3

-1,7

 

Malta

39,7

42,2

:

2,8

-0,9

:

 

Česká republika

39,2

35,5

42,4

-9,4

-15,6

-4,2

 

Lotyšsko

38,2

43,8

30,6

-6,6

-3,9

-10,3

 

Estonsko

38,1

38,2

37,9

5,5

-2,8

13,5

 

Litva

36,8

33,9

40,7

-3,1

-6,0

0,9

 

Rakousko

34,1

36,6

30,8

2,7

2,7

2,5

 

Polsko

33,8

33,9

33,8

-4,2

-5,1

-3,1

 

Lucembursko

31,8

33,8

29,2

1,3

0,4

:

 

Finsko

28,3

31,0

25,1

0,4

-1,2

2,3

 

Spojené království

26,1

28,8

22,8

-3,6

-3,4

-3,9

 

Dánsko

23,6

22,3

24,8

-4,2

-6,7

-1,8

 

Švédsko

20,3

21,0

19,5

-1,4

-2,9

0,3

 
               
 

Zdroj: Eurostat                                                                                                                                 : - údaj není k dispozici

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hospodářská komora: Evropa vyslyšela požadavky českých podnikatelů

16:05 Hospodářská komora: Evropa vyslyšela požadavky českých podnikatelů

Prioritou nové Evropské komise by se mohlo stát snížení administrativní zátěže podnikatelů. Tu býval…