Vážení občané,

opakovaně bylo území povodí Odry zatíženo přívalovými srážkami, které byly příčinou tzv. bleskových povodní způsobující zaplavení vašich zahrad a domů a bohužel i utonutí. Vznikly tak škody na majetcích Vašich, ale i obecních, krajských nebo státních. Charakteristickým rysem těchto povodní je fakt, že se převážně rozvodní a vylijí z koryt drobné vodní toky a ještě častějším jevem je, že nemovitosti jsou zaplaveny povrchovými vodami stékajícími ze svahů, které se přes zástavbu umístěnou v údolí kolem potoků nemohou dostat do koryt příkopů, bystřin a potoků.

Vznikají tak škody a hledá se „viník“. Objevuje se řada mediálních výstupů, ve kterých je za hlavní příčinu škod označen špatný stav koryt toků s nánosy a nedostatečná údržba břehových porostů, zarůstání trávou, apod. Buďme však objektivní a zkusme si zrekapitulovat některá fakta.

Řada obcí se kolem drobných vodních toků vyvíjela urbanisticky po roce 1948 z hlediska vodního hospodářství a odtokových poměrů zcela nevhodně. Nemovitosti se postupně začaly budovat bezprostředně na břehových hranách koryt, často je ke každé nemovitosti veden mostek, převážně s nedostatečnou průtočnou kapacitou způsobující odtokovou závadu. V horších případech se koryto drobného vodního toku zatrubnilo.

V nejhorších případech se nad zatrubnění umístila zástavba. Zatrubnění mají často nedostatečnou kapacitu a neexistuje k nim alternativa při údržbě nebo jednoduchá možnost potřebného zkapacitnění. Stává se, že obce nebo občané „ztratili paměť“ a k zatrubnění se po naplnění jejich životnosti nehlásí. A přesto se objevují požadavky na zatrubnění i nyní a mnohdy s neuvěřitelným argumentem, že voda v toku „smrdí“ a je hygienickou závadou. Modernizace obcí znamenala za posledních 50 let vybudování inženýrských sítí, pro které však občané neposkytli pozemky, a ty jsou pak vedeny bezprostředně podél koryt nebo i v nich a často při křížení mají zcela nedostatečné krytí pode dnem, což prakticky znemožňuje provádět jakékoli výkopy při údržbě toku. Složité je majetkoprávní vypořádání pozemků jak u stávajících úprav drobných vodních toků, tak u připravovaných protipovodňových nebo revitalizačních opatření, kdy občané vnímají pouze své osobní zájmy.