Tak ještě jednou dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, já bych chtěl představit několik modelů, které reálně přispívají k dostupnosti bydlení a ukázat na to, co v České republice funguje, co ukazuje směr a zároveň také ukázat na to, co podle mého přesvědčení správný směr neukazuje. A bohužel některé prvky zůstávají pořád v té novele zákona o podpoře bydlení obsaženy.

Zároveň bych chtěl jasně povědět, že k vyřešení problematiky bydlení nemáme jít jenom cestou větší a větší regulace. Naopak, ukazuje se, že tam, kde se regulaci podaří uvolnit, tam se ekonomickým aktivitám v tu chvíli může dařit lépe a můžou reálně přispívat k tomu, aby vznikalo více bytových jednotek.

Nicméně vrátím se zpátky k jednomu z těch modelů, které v České republice fungovaly velmi dobře. Jsem rád, že tady sedí Martin Baxa, který v té době dělal primátora Plzně, a jeho kolega David Šlouf tam rozvíjel opravdu model velmi funkčního dostupného bydlení.

V čem ten model fungoval velmi dobře? Totiž mnohem víc než na nějakou regulaci sázel na velmi důslednou práci a intervenci s těmi, kteří se ocitli v bytové nouzi a měli závažné problémy s tím, jak vůbec zajistit sobě střechu nad hlavou. Ten model vycházel z toho, že město dokázalo zainvestovat do prostupného bydlení, do bytových domů, kde byly byty různé kategorie, různých nákladů pro to nájemní bydlení.

A zároveň s tím spojili věc, která je extrémně důležitá, práci s těmi lidmi a jakousi asistenci v tom, jak ti lidé dokázali jednak uspokojit své potřeby bydlení, ale zároveň za ně platit. Tohle je klíč k tomu, jak nejenom ve městech, ale obecně v celé České republice zvládnout lépe dostupné bydlení.