Nachází se na pražském Spořilově, v lokalitě, která kdysi bývala sokolským cvičištěm. Dnes v areálu sídlí ještě dva další akademické ústavy: odborníci na fyziku atmosféry a astronomové. „Astronomové vidí ve vesmíru do obrovských vzdáleností, my nevidíme ani to, co je jen několik metrů pod námi,“ říká ředitel ústavu Aleš Špičák.

Monumentální dílo rakouského kartografa

Prohlídka ústavu pokračovala po diskusi v ředitelně poněkud netypicky, uměním. V přednáškovém sále členové vedení Akademie věd obdivovali monumentální obraz Záliv smrti, více než pětimetrové plátno, které na sklonku 19. století namaloval Julius Payer, věhlasný rakouský kartograf, rodák z Teplic. Dílo sugestivně vyobrazuje tragickou polární expedici Johna Franklina a právem patří k magnetům ústavu. Obraz, na který se jezdí dívat návštěvníci z celého světa, však byl do 60. let „navinutý jako cívka na hřídeli“ ve skladišti Státní galerie, protože „se nikam nevešel“. Tak na to alespoň vzpomínal profesor Miloš Pick, ředitel ústavu v letech 1960-69. Zasloužil se o to, aby Payerův obraz vystřídal dílo nazvané „Politizující rolník“, na kterém si rolník na traktoru četl Rudé právo. V přednáškovém sále jsou v těchto dnech k vidění i ukázky historických seismometrů z počátku 20. století jako součást výstavy ke sto desátému výročí seismických pozorování na území Čech.

Stanice ve zlaté štole

Geofyzici již od roku 1920, kdy byl založen Státní ústav geofyzikální, provozují na zdejším území síť geofyzikálních observatoří. Na rozdíl od dřívějších dob, kdy se fyzikální děje zaznamenávaly v temné komoře na fotografický papír a jednou denně zdlouhavě vyvolávaly, dnes záznam putuje do počítače online a výzkumníci mají navíc přístup i k observatořím a databázím v v zahraničí. Geofyzikální ústav zajišťuje mimo jiné seismická pozorování a sledování geomagnetického pole na území České republiky na řadě observatoří, z nichž nejdůležitější jsou geomagnetická observatoř Budkov u Prachatic a seismická stanice v údolí Zlatého potoka u Kašperských Hor. Ta se nachází v prostorách štoly po středověké těžbě zlata a vzhledem k unikátním podmínkám patří k nejcitlivějším na světě.