„Máme více než tisíc zaměstnanců, což odpovídá dvanácti procentům z celkové kapacity Akademie. Jeden z kritických problémů jsou nedostatečné prostory. Stávající kapacity jsou vyčerpány,” řekl při diskusi s vedením AV ČR ředitel Michael Prouza, který by rád sídlo ústavu v Praze na Slovance rozšířil o novou budovu přímo v areálu. To je ostatně součástí projektu SOLID 21, který plánuje i modernizaci přístrojového vybavení a vybudování nových laboratoří.
Ředitel FZÚ Michael Prouza přivítal předsedkyni Akademie věd Evu Zažímalovou s kyticí
A trocha statistiky: většina zaměstnanců ústavu je mladší pětačtyřiceti let, třetina vědeckých pracovníků přišla ze zahraničí. Dá se říci, že příznačný pro tuto oblast vědy je i menší podíl žen, které na Fyzikálním ústavu tvoří zhruba třetinu zaměstnanců.
Ústav je členěn do šesti vědeckých sekcí, v jejichž rámci funguje dvacet pět vědeckých oddělení. Čtrnáct z nich sídlí na Slovance, dalších šest pak v historických prostorách v Cukrovarnické ulici na Ořechovce. Areál v Cukrovarnické je součástí Fyzikálního ústavu od roku 1979, jeho bohatá historie ale vychází z Fyzikálního výzkumu Škodových závodů a Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického. Čtyři vědecká oddělení ve dvou laserových centrech v Dolních Břežanech nebyla součástí návštěvy vedení AV ČR, protože předsedkyně si je již prohlédla při jiných příležitostech. A další, dosud nejmenované oddělení funguje jako Společná laboratoř optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Nanodiamanty i textilie s tvarovou pamětí
Vedení Akademie věd si nejprve prohlédlo laboratoře na Slovance, zahrnující fyziku kondenzovaných látek přes optiku až po fyziku elementárních částic. Experiment s generací a detekcí terahertzového záření si pro návštěvu přichystal vedoucí skupiny Petr Kužel z oddělení dielektrik.
Petr Kužel (vlevo) si připravil pro vedení Akademie věd experiment. Uprostřed místopředseda Zdeněk Havlas
Francouzský vědec Vincent Mortet přiblížil přípravu a výzkum velkoplošných nanodiamantových vrstev v jeho skupině, poté Mariana Klementová představila Laboratoř elektronové mikroskopie.
Mariana Klementová představuje Laboratoř elektronové mikroskopie
Luděk Heller z oddělení funkčních materiálů ukázal příklady výzkumu a technických aplikací slitin s tvarovou pamětí. Slitinu niklu a titanu zvanou Nitinol je možné zdeformovat až o deset procent, přesto se při odtížení a případně při ohřátí vrátí do původního tvaru. Slitina má široké využití například k výrobě superelastických stentů v medicíně, aktuátorů v robotice a kosmonautice nebo nově ve funkčních textiliích.
Luděk Heller ukazuje slitinu s tvarovou pamětí
Mezi dalšími zastávkami byla například nedávno vybudovaná biolaboratoř, ve které se pod vedením Olega Lunova provádí v rámci Purkyňova stipendia unikátní interdisciplinární experimenty spojující biologii, chemii a fyziku. V laboratoři nízkoteplotního plazmatu, která díky technologiím vyvinutým v ústavu zajišťuje špičkový aplikovaný výzkum ve spolupráci se světově známými průmyslovými partnery, předvedl Zdeněk Hubička fungování nových plazmatických reaktorů.
Vedoucí oddělení experimentální fyziky částic Alexander Kupčo popsal spolupráci s Evropským střediskem fyziky částic CERN v Ženevě či s Observatoří Pierra Augera v Argentině.
Jak uvidět vodík
Odpoledne pokračovala prohlídka pracoviště na Ořechovce, kde v suterénních prostorách před několika lety vznikly laboratoře, kde dovedou zkoumat molekuly nebo nanostruktury s přesností až na jednotlivé atomy. Jednou z nejvýraznějších tváří v rámci návštěvy byl Lukáš Palatinus, loňský laureát Ceny Neuron. Na tabuli v laboratoři mu visí obálka časopisu Science, kam se Palatinus dostal díky svojí unikátní metodě zobrazení atomů vodíku. „Proč vidíme vodík, a ostatní ho nevidí? Protože jsme dokázali data lépe zpracovat a vytěžit z nich maximum,” řekl Palatinus, který návštěvě posléze popsal fungování elektronového difraktometru. Zavtipkoval přitom, že i s „dědečkem mezi mikroskopy“, tedy s přístrojem starým pětadvacet let, je možné dosáhnout vynikajících vědeckých výsledků.
Nositel ceny Neuron Lukáš Palatinus popsal fungování elektronového difraktometru. Vpravo místopředseda AV ČR Jan Řídký
Předsedkyně si prohlédla také unikátní vybavení laboratoře růstu mikrokrystalů a dozvěděla se o jejich přípravě metodou „micropulling down”. Výsledkem jsou rychle a ekonomicky připravené monokrystaly optických materiálů, které slouží pro vyhledávání a prvotní testování nových materiálových složení.
Laboratoře na pražské Ořechovce jsou v "bezotřesové" zóně: Kamil Olejník popsal výrobu spintronických součástek (nahoře), Martin Švec demonstroval měření tuhosti molekul pomocí elektronového mikroskopu
Zájem byl i o laboratoře oddělení spintroniky a nanoelektroniky, kde se v rámci skupiny Tomáše Jungwirtha zabývají spintronickými součástkami a jako první na světě prokázali, že je možné takzvané antiferomagnetické materiály přepínat elektrickým proudem (článek v Science).
Unikátní aparaturu pro přípravu tenkovrstvých monokrystalických polovodičů představil Vít Novák
I v rámci nabitého programu nicméně zůstal prostor pro trochu odlehčení, a to když předsedkyně v laboratoři LABONIT žertovala s rukavičníky, které se používají k manipulaci se vzorky pod ochrannou atmosférou. V LABONITu se připravují a zkoumají unikátní nitridové polovodiče.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
