Zároveň je ovšem patrná jistá nedůvěra vůči Číně, 27 procent studentů chápe její vliv na světovou ekonomiku jako hrozbu. I přesto vidí budoucí ekonomové prostor pro investice českých firem v Číně, a to především ve zpracovatelském průmyslu, dopravě a stavebnictví. Očekávají také, že se bude zvyšovat zájem čínských firem investovat v České republice, zejména ve zpracovatelském průmyslu. Potřeba lépe se připravit na obchodní spolupráci s Čínou začíná studenty motivovat ke studiu čínštiny. Tři procenta z nich se už čínsky učí, přes 20 procent o studiu čínštiny vážně uvažuje. Zjištění přinesl průzkum společnosti KPMG Česká republika Co si myslí studenti, kterého se zúčastnili posluchači Vysoké školy ekonomické v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Technické univerzity v Liberci.

„Překonat jazykovou bariéru je pro obchodování s Čínou velmi důležité – jen malé procento podnikatelů a manažerů v Číně dostatečně ovládá angličtinu. Zájem českých studentů o studium čínštiny je proto logický. Předpokládám, že českých studentů, ale i manažerů se znalostí čínštiny bude přibývat,“ domnívá se Jan Linhart, Partner, KPMG Česká republika.

Příležitosti versus obavy

Obchodní spolupráce s Čínou je pro studenty důležitým tématem. Vedle nesporného ekonomického potenciálu však mnozí z nich vnímají i stinné stránky této ambiciózní ekonomické velmoci. Patrné jsou jejich obavy z nedostatečné liberalizace čínského trhu i ze síly čínské ekonomiky včetně její cenové politiky a rostoucího politického vlivu. 27 procent studentů tak chápe vliv Číny na světovou ekonomiku jako hrozbu.

„Obavy pramení především z toho, že čínská ekonomika i při své velikosti roste poměrně rychle, což přináší určitou nerovnováhu na trhu. V minulosti jsme zaznamenali například značné výkyvy v cenách komodit vyvolané právě dramatickým nárůstem nebo naopak poklesem poptávky v Číně. V oblasti regulace trhu máme také určité historické zkušenosti, nicméně s rostoucím stupněm rozvoje se i čínská ekonomika více otevírá světu. Liberalizace je nezbytná, je to pouze otázka jejího tempa, které musí Čína přizpůsobit tomu, aby měly domácí podniky příležitost se adaptovat na nové podmínky. Pochopitelně z pohledu Evropy by liberalizace měla být co nejrychlejší, “ říká Jan Linhart a dodává: „Česko je a ve své novodobé historii vždy bylo otevřenou ekonomikou hledající nové obchodní příležitosti. To by se nyní mělo odrazit i v přístupu k Číně – systematickým vytvářením podmínek pro české investice v Číně a zároveň i pro čínské investice v České republice.“