Průzkum KPMG: Podle mladých ekonomů vliv Číny poroste, třetina v něm vidí hrozbu

25.05.2014 16:40

Více než dvě třetiny studentů ekonomických oborů českých vysokých škol se domnívají, že vliv Číny na světovou ekonomiku bude v následujících deseti letech stále růst.

Průzkum KPMG: Podle mladých ekonomů vliv Číny poroste, třetina v něm vidí hrozbu
Foto: Miller Nagan
Popisek: Čína, ilustrační foto

Zároveň je ovšem patrná jistá nedůvěra vůči Číně, 27 procent studentů chápe její vliv na světovou ekonomiku jako hrozbu. I přesto vidí budoucí ekonomové prostor pro investice českých firem v Číně, a to především ve zpracovatelském průmyslu, dopravě a stavebnictví. Očekávají také, že se bude zvyšovat zájem čínských firem investovat v České republice, zejména ve zpracovatelském průmyslu. Potřeba lépe se připravit na obchodní spolupráci s Čínou začíná studenty motivovat ke studiu čínštiny. Tři procenta z nich se už čínsky učí, přes 20 procent o studiu čínštiny vážně uvažuje. Zjištění přinesl průzkum společnosti KPMG Česká republika Co si myslí studenti, kterého se zúčastnili posluchači Vysoké školy ekonomické v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Technické univerzity v Liberci.

„Překonat jazykovou bariéru je pro obchodování s Čínou velmi důležité – jen malé procento podnikatelů a manažerů v Číně dostatečně ovládá angličtinu. Zájem českých studentů o studium čínštiny je proto logický. Předpokládám, že českých studentů, ale i manažerů se znalostí čínštiny bude přibývat,“ domnívá se Jan Linhart, Partner, KPMG Česká republika.

Příležitosti versus obavy

Obchodní spolupráce s Čínou je pro studenty důležitým tématem. Vedle nesporného ekonomického potenciálu však mnozí z nich vnímají i stinné stránky této ambiciózní ekonomické velmoci. Patrné jsou jejich obavy z nedostatečné liberalizace čínského trhu i ze síly čínské ekonomiky včetně její cenové politiky a rostoucího politického vlivu. 27 procent studentů tak chápe vliv Číny na světovou ekonomiku jako hrozbu.

„Obavy pramení především z toho, že čínská ekonomika i při své velikosti roste poměrně rychle, což přináší určitou nerovnováhu na trhu. V minulosti jsme zaznamenali například značné výkyvy v cenách komodit vyvolané právě dramatickým nárůstem nebo naopak poklesem poptávky v Číně. V oblasti regulace trhu máme také určité historické zkušenosti, nicméně s rostoucím stupněm rozvoje se i čínská ekonomika více otevírá světu. Liberalizace je nezbytná, je to pouze otázka jejího tempa, které musí Čína přizpůsobit tomu, aby měly domácí podniky příležitost se adaptovat na nové podmínky. Pochopitelně z pohledu Evropy by liberalizace měla být co nejrychlejší, “ říká Jan Linhart a dodává: „Česko je a ve své novodobé historii vždy bylo otevřenou ekonomikou hledající nové obchodní příležitosti. To by se nyní mělo odrazit i v přístupu k Číně – systematickým vytvářením podmínek pro české investice v Číně a zároveň i pro čínské investice v České republice.“

Investice především do zpracovatelského průmyslu

U českých investic do Číny budoucí ekonomové v následujících deseti letech očekávají zájem především o zpracovatelský průmysl (26 procent), dále o dopravu, skladování a spoje, stavebnictví, výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody, bankovnictví a další finanční služby.

Podobně je tomu i u předpokládaných preferencí čínských firem investujících v České republice. Na prvním místě je také zpracovatelský průmysl (podle 45 procent respondentů). Následuje stavebnictví, doprava, skladování a spoje, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody nebo bankovnictví a další finanční služby.

„Čínských investic přichází do Evropy stále více. Česká republika se snaží vylepšit své vztahy s Čínou, což otevírá prostor dalším investicím. Setkáváme se však s tím, že čínské firmy nechápou přísnou vízovou politiku, která některé potenciální investory může odradit,“ dodává Jan Linhart.

Jak vidí čeští studenti vliv Číny v dalších deseti letech?

O průzkumu

Průzkum společnosti KPMG Česká republika Co si myslí studenti mapuje názory studentů ekonomických oborů českých vysokých škol na aktuální témata ekonomického, politického i společenského života. Sběr dat probíhal v roce 2013 formou dotazníkového šetření na půdě univerzit. Průzkum se uskutečnil s podporou Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci. Zúčastnilo se ho celkem 602 studentů všech ročníků těchto fakult.

Společnost KPMG Česká republika zahájila svou činnost v roce 1990, kdy byla v Praze otevřena první kancelář. V současné době má 760 zaměstnanců a kanceláře v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Ostravě. KPMG Česká republika poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a práva. Z 625 odborných pracovníků je 28 partnerů, 28 statutárních auditorů, 106 certifikovaných účetních a 67 daňových poradců. V KPMG Česká republika působí celkem 22 kvalifikovaných zahraničních odborníků.

KPMG je celosvětová síť poradenských společností poskytujících služby v oblasti auditu, daní a poradenství. V jejích členských společnostech pracuje více než 155 000 pracovníků ve 155 zemích. Nezávislé členské společnosti sítě KPMG jsou přidružené ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Každá členská společnost celosvětové sítě KPMG je právně samostatná a oddělená jednotka a tak se označuje.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Byl byste pro, aby měli cyklisti SPZ?

Cyklisti jsou všude a dost často bohužel nedbají pravidel silničního provozu. Už víckrát se mi ale stalo, že udělali nějaký přestupek a vlastně jim to projde, protože je nemáte jak identifikovat, i když je třeba natočíte nebo je zachytí nějaká kamera. Neměli by mít na kole něco, podle čeho půjdou id...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

20:48 SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

Ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv se 1. května 2024 stal MUDr. Tomáš Boráň. Na základě vý…