Průzkum STEM: Říjnové preference ukazují situaci těsně po krajských volbách

31.10.2016 14:39 | Zprávy

Říjnové preference ukazují situaci těsně po krajských volbách. V preferencích i volebním modelu výrazně uspělo hnutí ANO, oslabila ČSSD. Nově se přes pětiprocentní práh dostala SPD Tomio Okamury. Úspěch zaznamenala ODS. Piráti se přiblížili k pětiprocentní hranici. U TOP 09 je situace složitější v tom, že STAN v krajských volbách kandidoval samostatně. Někteří respondenti tak uvádějí ve stranických preferencích „TOP 09“ (3,0 %), jiní „TOP 09 + STAN“ (0,5 %) a někteří samostatně „Starostové a nezávislí“ (1,4 %). Příští měsíce ukáží, jak se změna nálad veřejnosti spojená s povolební situací bude dále vyvíjet.

Průzkum STEM: Říjnové preference ukazují situaci těsně po krajských volbách
Foto: STEM
Popisek: STEM, logo.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 13. – 21. 10. 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1054 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 169 tazatelů STEM (PAPI) a 144 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"  

(údaje za říjen 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Za TOP 09 + STAN do modelu vstupují všechny tři kombinace, tj, uvedené jako „TOP 09“, „TOP09+STAN“ a „STAN“. Říjnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 53 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – říjen 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16
ČSSD 20,5 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4
ANO 18,7 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7
KSČM 14,9 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6
TOP 09 + STAN 12,0 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 7,1
ODS 7,7 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0
KDU-ČSL 6,8 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7
Úsvit 6,9 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8
SPD       3,7 2,6 2,8 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2
SZ 3,2 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7
Piráti 2,7 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7

Hypotetické počty mandátů v říjnu 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – říjen 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V říjnu 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo sedm stran. Vládní koalice by získala 126 mandátů, to znamená, že poněkud oslabila, ale má stále ústavní většinu.
  2. Hnutí ANO po úspěchu v krajských volbách výrazně posílilo, jeho podpora však kolísá v závislosti na situaci. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD nyní činí ve volebním modelu 15 procentních bodů.
  3. ČSSD zaznamenala minulý měsíc přírůstek hlasů zejména mezi „vlažnými“ stoupenci. Tento potenciál však ve volbách nedokázala využít a nyní o něj přišla. ANO má větší podíl příznivců, kteří k volenému hnutí pociťují silnější vazbu a více se zajímají o politiku.
  4. Silné voličské jádro s intenzivní vazbou k volené straně má především KDU-ČSL, za ní následuje KSČM.
  5. ODS si po volbách polepšila a je za poslední dva roky ve svých nejlepších číslech.
  6. TOP 09 ztrácí na intenzitě podpory. Rozsah podpory je nejistý a závisí na osudu spolupráce TOP 09 a STAN do poslaneckých voleb. Kdybychom započítali pouze ty respondenty, kteří uvedli „TOP 09“ a „TOP 09+STAN“, dostali bychom se těsně nad pětiprocentní hranici volitelnosti.
  7. U protestních stran se podařilo SPD Tomio Okamury naopak překonat pětiprocentní hranici, v přepočtu na mandáty by SPD získala 5 mandátů.

Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 53 %.

Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 51 %, záporně 27 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 22 % dotázaných.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. et Ing. Miloš Nový byl položen dotaz

německé platy

Pokud vás dobře chápu, tak ani Vy nevěříte Fialově slibu, že můžeme mít za 5 let platy jako Němci. Ale tvrdíte, že nám pomůže přijetí Eura. Kdy bysme tedy mohli mít platy jako v Německu? Tvrdíte, že je to z dlouhodobého hlediska, což je dost široký pojem. A pomůže nám Euro nějak v tom, že čím dál ví...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hospodářská komora: Evropa potřebuje antibyrokratickou reformu, nová komise musí jednat rychle

13:21 Hospodářská komora: Evropa potřebuje antibyrokratickou reformu, nová komise musí jednat rychle

Evropa zaostává v ekonomickém růstu, výzkumu a vývoji, podnikatelé v EU čelí obrovské byrokracii a n…