Rok 2014 byl pro Správu NP Šumava rokem rekordních pokut i velkých investic

18.02.2015 19:00 | Zprávy

Pokuty za skoro 4 miliony korun byly v roce 2014 vyměřeny Správě Národního parku Šumava. Takovou nepříjemnou hospodářskou bilanci loňského roku zajistilo Správě NP Šumava dědictví předchozího vedení. Na druhé straně se investovalo skoro 200 milionů především do turistické infrastruktury, byly vynaloženy miliony korun do ochrany přírody, rovněž byly obnoveny dobré vztahy se sousedním Národním parkem Bavorský les a v neposlední řadě se dařilo velmi dobře prodávat vytěžené dříví.

Rok 2014 byl pro Správu NP Šumava rokem rekordních pokut i velkých investic
Foto: NP a CHKO Šumava
Popisek: NP a CHKO Šumava

Správa Národního parku Šumava v roce 2014 pracovala s výnosy ve výši 399 milionů korun. Celkové náklady přitom činily 384,5 milionu korun. Hospodářský výsledek tak skončil s kladným výsledkem 14,5 milionu korun.

„Od zřizovatele, tedy od Ministerstva životního prostředí, Správa získala dotace na provoz v celkové výši téměř 181 milionů korun. Dalších více než 218 milionů korun jsou výnosy z vlastní činnosti,“ shrnuje celkové příjmy ekonomický náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Roučka.

Hodně se také investovalo do turistické infrastruktury a do ochrany přírody. V rámci Programu péče o krajinu byla podporována likvidace invazních rostlin, vyřezávání náletů, stejně jako speciální management na ochranu hořečku mnohotvarého českého, sokola stěhovavého a ochranu památných stromů. Celková vynaložená částka činí 3,8 milionu korun. Také šumavské bezlesí bylo podpořeno skoro šesti milióny korun a pokračovaly revitalizace rašelinišť a vodních toků.

„Došlo k znovunastolení dobré spolupráce s kolegy z Bavorského lesa. Společně jsme podali přeshraniční projekt nazvaný Silva Gabreta zaměřený zejména na hydrologický a hydrobiologický výzkum šumavských rašelinišť, jezer a povrchových vod. Máme připravený společný systém dotazování návštěvníků, monitoring tetřevovitých či projekt společného monitoringu lesních ekosystémů,“ uzavírá vedoucí Odboru ochrany přírody Martin Starý.

Úspěchy zaznamenali biologové také v rámci výzkumu a monitoringu. Potvrdilo se hnízdění páru jeřába popelavého, čímž se Šumava stala nejjižnější oblastí hnízdění tohoto druhu v ČR, byl potvrzen výskyt kočky divoké a překvapivý byl i nález chráněného střevlíka menétriésova z oblasti Modravských slatí. Dosud byl tento druh dokladován pouze z údolních rašelinišť jižní části parku. Byl také nalezen zatím nejstarší buk na Šumavě, který dosáhl věku 409 let a je tak dalším důkazem o vysokých přírodních hodnotách tohoto území.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Tomio Okamura byl položen dotaz

Proč jste na ministra nenavrhli někoho, kdo má české občanství?

Podle mě by to měla být jedna z hlavních podmínek a divím se, že není ze zákona, a že zrovna vy nevyberete někoho, kdo má naše občanství. Děkuji za odpověď. Bartošová

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

SPÚ díky Programu rozvoje venkova dokončil stovky projektů

16:26 SPÚ díky Programu rozvoje venkova dokončil stovky projektů

Program rozvoje venkova 2014–2020 (PRV) umožnil financování stovek projektů pozemkových úprav, které…