Správa Národního parku Šumava v roce 2014 pracovala s výnosy ve výši 399 milionů korun. Celkové náklady přitom činily 384,5 milionu korun. Hospodářský výsledek tak skončil s kladným výsledkem 14,5 milionu korun.

„Od zřizovatele, tedy od Ministerstva životního prostředí, Správa získala dotace na provoz v celkové výši téměř 181 milionů korun. Dalších více než 218 milionů korun jsou výnosy z vlastní činnosti,“ shrnuje celkové příjmy ekonomický náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Roučka.

Hodně se také investovalo do turistické infrastruktury a do ochrany přírody. V rámci Programu péče o krajinu byla podporována likvidace invazních rostlin, vyřezávání náletů, stejně jako speciální management na ochranu hořečku mnohotvarého českého, sokola stěhovavého a ochranu památných stromů. Celková vynaložená částka činí 3,8 milionu korun. Také šumavské bezlesí bylo podpořeno skoro šesti milióny korun a pokračovaly revitalizace rašelinišť a vodních toků.

„Došlo k znovunastolení dobré spolupráce s kolegy z Bavorského lesa. Společně jsme podali přeshraniční projekt nazvaný Silva Gabreta zaměřený zejména na hydrologický a hydrobiologický výzkum šumavských rašelinišť, jezer a povrchových vod. Máme připravený společný systém dotazování návštěvníků, monitoring tetřevovitých či projekt společného monitoringu lesních ekosystémů,“ uzavírá vedoucí Odboru ochrany přírody Martin Starý.

Úspěchy zaznamenali biologové také v rámci výzkumu a monitoringu. Potvrdilo se hnízdění páru jeřába popelavého, čímž se Šumava stala nejjižnější oblastí hnízdění tohoto druhu v ČR, byl potvrzen výskyt kočky divoké a překvapivý byl i nález chráněného střevlíka menétriésova z oblasti Modravských slatí. Dosud byl tento druh dokladován pouze z údolních rašelinišť jižní části parku. Byl také nalezen zatím nejstarší buk na Šumavě, který dosáhl věku 409 let a je tak dalším důkazem o vysokých přírodních hodnotách tohoto území.