„Rozptýlená elektrárna“ zahrnuje inteligentní systém propojující menší decentralizované zdroje – vodní, větrné, sluneční a bioplynové elektrárny, kogenerační jednotky a tepelná čerpadla. Řídicí systém reguluje a optimalizuje jejich provoz tak, aby celý systém pracoval co nejefektivněji a zároveň spolehlivě dodával elektřinu čtyřiadvacet hodin denně.
V regionu německého Kolína nad Rýnem se už od roku 2009 vytváří v současné době největší německá virtuální elektrárna Next Pool. Provozuje ji firma Next Kraftewerke, kterou vytvořila skupina studentů z Institutu energetické ekonomie na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem (University of Cologne) za podpory Federálního ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi). Dnes jsou do této sítě zapojeny stovky decentrálních zdrojů v oblasti zahrnující obnovitelné zdroje energie a firma z Kolína prodá okolo 1 TWh zelené energie ročně, říká generální ředitel Next Kraftwerke Hendrik Sämisch.
Naopak Václav Dostál z Ústavu energetiky ČVUT v Praze pohlíží na projekt virtuálních elektráren jako na naivní představu, jejímž hlavním nedostatkem jsou právě obnovitelné zdroje energie: „Je to velký problém, protože se výroba u OZE nedá předvídat a tudíž se na ně nedá spolehnout,“ říká Dostál a dodává: „Dosud jsem se nesetkal se studií, která by na základě metrických poznatků reflektovala výkyvy obnovitelných zdrojů energie.“ Správnou cestou by podle Dostála mělo být efektivní využití akumulace energie.
Pozitivnější pohled zastává česká firma Amper, která se také zabývá problematikou virtuálních elektráren. „Obnovitelné zdroje energie jsme v současnosti schopni využívat, mají samozřejmě své nevýhody a technická omezení,“ tvrdí zástupce firmy Jan Maňas a doplňuje: „Očekáváme, že další vývoj přinese jejich technické zdokonalení, snížení ceny i nezbytné investice do přizpůsobení rozvodných sítí. Umožní tím další rozvoj tohoto perspektivního odvětví energetiky.“
Klíčem k hladkému fungování tohoto konceptu je vytvoření komunikačního standardu. Díky němu se spojí několik tisíc článků velkoplošně rozlehlé virtuální elektrárny do jednoho centrálně řízeného celku. To je vskutku herkulovský úkol, protože nejde pouze o zjištění provozních podmínek zařízení a regulaci jejich výkonu. Daleko větší důležitost se klade na napojení příslušných zdrojů nízkého a středně vysokého síťového napětí do systému v reálném čase a správné specifikace daných zdrojů. Německé firmy Vatenfall a Siemens spolu s RWE už prezentovaly standardy VPH-Ready a DEMS. Očekává se vývoj dalších systémů, které musí vyřešit nejen zajištění kompatibility, ale především bezpečnost provozu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
