Nárůst o jednu setinu procenta je minimální, v registru je v rámci celé ČR zapsáno o 20 tisíc občanů méně, než na konci září loňského roku. Drobný nárůst počtu klientů v prodlení u členských společností Sdružení může způsobit i neodpovědné půjčování těch společností, které klienty v registrech neprověřují a „stáhnou“ je do dluhové pasti.

K 30. září 2018 bylo v Registru fyzických osob SOLUS zapsáno 7,15 % dospělých občanů ČR s nesplaceným závazkem po splatnosti. Ve stejném období loňského roku to bylo 7,36 % občanů. V absolutních číslech evidoval SOLUS v Registru fyzických osob ke konci září 621 tisíc dospělých občanů ČR s celkovým dluhem po splatnosti přesahujícím 49,8 mld. Kč.

„Na českém trhu je stále bohužel řada společností, které poskytují spotřebitelské úvěry, ale neprověřují dostatečně bonitu svých klientů a nevyužívají žádný ze zavedených registrů. Pokud se dostane klient takové společnosti do potíží se splácením, často to má dopad i na plnění jeho závazků u zodpovědnějších společností,“ uvedl ke statistikám Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

Česká republika těží z novelizované a dobře fungující legislativy v oblastech ochrany spotřebitele a poskytování úvěrů. Zatímco v září 2017 bylo v největším negativním registru v Česku evidováno 640 tisíc občanů s dluhem po splatnosti, v roce 2016 to bylo téměř 700 tisíc osob.