STEM: Důvěra v Evropskou unii po jarním poklesu roste

09.12.2020 14:03

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 57 % občanů, což po jarním poklesu představuje návrat k vysokým hodnotám z roku 2019. 8 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. Češi oceňují přínos EU v oblasti vakcíny a léků a odstranění překážek při dovozu a vývozu zboží či potravin, částečně vnímají i pomoc s ekonomickou krizí.

STEM: Důvěra v Evropskou unii po jarním poklesu roste
Foto: STEM
Popisek: STEM, logo.

Hlavní zjištění:
• Obnovu důvěry potvrzuje již druhé měření STEM v řadě. Jde o návrat na nejvyšší úroveň od roku 2011. 
• Nárůst důvěry nastal i přes zhoršené vnímání ekonomické situace, které historicky se sympatiemi k EU silně souvisí.
• Na jaře poklesla důvěra k EU na 46 %. Pokles se netýkal jen EU, klesala i sympatie k jiným mezinárodním institucím a cizím zemím obecně. 
• U občanů nadále převládá pocit, že zástupci ČR nemohou ovlivnit klíčová rozhodování na úrovni EU. 
• Češi oceňují přínos EU v zajištění vakcíny a léků a odstranění překážek při dovozu a vývozu zboží a potravin. Částečně vnímají i pomoc s ekonomickou krizí. 

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. října až 2. listopadu 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1003 respondentů. Výzkumu proběhl osobním telefonickým dotazování (CATI).

„V ekonomické krizi většinou pozorujeme i krizi důvěry v domácí i mezinárodní instituce. Spokojenost Čechů s naším členstvím v EU se ale obnovila na rekordní hodnoty od roku 2010 i navzdory tomu, že lidé celkově svoji současnou situaci nevidí příliš pozitivně. Hůře například nyní hodnotí svoji vlastní ekonomickou situaci a nepříznivě vnímají i vývoj v České republice,” říká Nikola Hořejš, hlavní analytik STEM pro téma mezinárodní vztahů. „V minulosti jsme viděli výrazný pokles v souvislosti s krizí eurozóny a není vyloučeno, že se tato sice může ještě opakovat, například pokud se zcela zasekne vyjednávání o evropském rozpočtu,“ dodává.

Z průzkumu STEM na přelomu října a listopadu vyplývá, že 57 % české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě.  66 % zvolilo jako možnost v otázce váhavý souhlas či nesouhlas. Tábor těch, kdo jsou rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 18 % české společnosti. Z dlouhodobých výzkumů STEM se ukazuje, že většina populace není v otázce EU polarizovaná, ale volá po zlepšování či reformě EU, nikoliv po vystoupení z EU1.
 

1 Více naleznete ve výzkumu Značka EU, kterou vydal v loňském roce STEM spolu s agenturou Behavio a institutem Europeum.

Obnovu popularity EU potvrzuje již druhé měření. V září 2020 bylo s členstvím v EU spokojeno 52 % populace. Na jaře klesla spokojenost na 46 %. S nástupem pandemie také o několik procentních bodů poklesla důvěra v NATO a hodnocení většiny zahraničních zemí. Ukazoval se tedy stejný trend jako u důvěry v Evropskou unii, kdy se společnost v krizi uzavírá se více do sebe a nedůvěřuje příliš vzdáleným celkům či institucím.

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni lidé s lepší životní úrovní. Druhotně potom také mladší lidé a lidé s vyšším vzděláním. 

Obnova i u popularity Evropy

Zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví 8 z 10 českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU. Je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU a jejich naplňování. 
„To, že tento ukazatel na jaře poklesl, naznačuje, že veřejnost nereaguje tolik na konkrétní kroky Evropské komise, ale spíše na celkovou atmosféru v Evropě,“ říká Nikola Hořejš. „Může za to váhavá reakce celého Západu na pandemii. Ostatně z předchozích výzkumů jsme viděli, že řada občanů po jarní vlně epidemie nevěděla jistě, zda pandemie měla skutečně původ v Číně, nebo zda nešlo o Západem vyvolanou hysterii,“ dodává.
 



Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů STEM vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Češi si obecně přejí, aby se EU věnovala více geopolitickým výzvám a méně věcem, které jsou z jejich pohledu marginální nebo banální.

Nevíme, že můžeme EU ovlivnit

Podle posledních dat se jen 39 % lidí domnívá, že ČR může ovlivnit rozhodnutí Evropské unie - viz graf níže. Stále trvá přesvědčení, že v EU se jedná „o nás, bez nás“. Občané také většinou
nevědí, že premiér a ministři zastupují ČR v rozhodovacích procesech EU, tedy v klíčových setkáních ministrů a premiérů.

„Ani většina vlažných zastánců EU nevěří, že můžeme ovlivnit, co se v evropských institucích děje. Informování o aktivitě české vlády v EU stále v informačním šumu zapadá. Šanci na změnu budeme mít v roce 2022, kdy budeme předsedat Evropské unii,“ říká Hořejš. I z toho důvodu se STEM připojil k projektu České zájmy v EU2, který sleduje, jak čeští zástupci v evropských institucích prosazují priority vlády anebo veřejnosti.

2 Viz www.ceskezajmy.eu Projekt byl iniciován Asociací pro mezinárodní otázky, STEM a Institutem EUROPEUM


Češi oceňují důležitost EU při pandemii

Z dat po první vlně pandemie, kde jsem se ptali na priority české společnosti, vidíme, že většina občanů oceňovala roli EU při zajištění vakcíny či léků a při zajištění otevřených hranic pro dovoz a vývoz zboží a potravin. U pomoci s ekonomickou obnovou je obrázek složitější. Na jednu stranu souhlasíme s důležitostí evropské ekonomiky pro ČR, na druhou stranu konkrétní kroky či pomoc neznáme a jsme k nim skeptičtí.

„Obnova důvěry zřejmě nejvíce souvisí s tím, že odezněl šok z pandemie, že EU našla svoji roli při spolupráci a že už se necítíme jako nejlepší v Evropě,“ říká Hořejš. 

„Do budoucna je pro vnímání EU důležitý ekonomický vývoj v ČR a nepřímo tak i jednání o rozpočtu a balíčku pro ekonomickou obnovu. Česká ekonomika je kriticky závislá na exportu, který z 80 % směřuje do zemí EU. To ale většina populace jen matně tuší a přímo si s EU nespojuje. Nicméně dvě třetiny obyvatel souhlasí, že bez růstu EU bude ČR v recesi,“ dodává.

Historický vývoj vnímání EU

STEM dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí do velké míry důvěru v domácí instituce veřejného dění a ekonomická očekávání. V době krize eurozóny a hospodářské recese v ČR (2009 – 2012) klesala důvěra v EU nejrychleji v historii.  Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Letiště Praha zrušilo výběrové řízení na taxislužbu, vypíše ho znovu

20:15 Letiště Praha zrušilo výběrové řízení na taxislužbu, vypíše ho znovu

Letiště Václava Havla Praha zrušilo koncesní řízení na nového poskytovatele taxislužby. Rozhodlo se …