V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy, Německo, Francie i Velké Británie. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v červnu 2019 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními.
Výrazně nejpozitivnější mají Češi vztah ke Slovensku, 87 % dotázaných ohodnotilo svůj vztah k němu jedničkou nebo dvojkou při známkování jako ve škole. Na druhém místě je Rakousko, které pozitivně hodnotilo 78 % dotázaných. Další převážně pozitivně vnímané země jsou Chorvatsko, Nizozemsko, Itálie, Kanada a země severní Evropy (Švédsko, Norsko, Dánsko), kterým všem dalo pozitivní známku alespoň 70 % dotázaných.
Ve středu žebříčku sledovaných zemí se umisťuje Belgie, Maďarsko, Francie, Velká Británie a Slovinsko (okolo 60 % dotázaných je vnímá pozitivně) následované Japonskem, Polskem a Německem (které pozitivně vnímá lehce nad 50 % dospělé populace).
Méně než polovina dotázaných má pozitivní vztah ke Spojeným státům, Srbsku, Rusku a na úplně spodní straně žebříčku stojí Ukrajina, Turecko a Čína. Turecko letos dostalo méně negativních známek než před dvěma lety (zatímco v roce 2017 hodnotilo Turecko čtyřkami a pětkami 48 % dotázaných, letos to bylo jen 36 %). Na posledním místě v oblibě tak letos vystřídala Turecko Čína, kterou negativně vnímá 41 % Čechů.
Vývoj v čase
Následující graf zachycuje vztah ke světovým velmocím v časovém srovnání. Zatímco mezi lety 2016 a 2017 narůstal podíl Čechů s pozitivním vztahem ke Spojeným státům, Francii i Německu, letos je tomu naopak. Spojené státy zaznamenaly největší propad v počtu jedniček a dvojek ze všech zkoumaných zemí oproti roku 2017. Propad můžeme dát do souvislosti s nástupem prezidenta Trumpa a s jeho kroky. Podobně propad popularity Francie lze vysvětlit turbulentním obdobím země spojeným s kroky prezidenta Macrona. Nižší je pokles obliby v případě Německa, kde se vnímání Čechů vrací na úroveň před migrační krizí. Snižující se oblíbenost Velké Británie může souviset s tématem Brexitu, které se aktuálně hojně diskutuje v médiích.
Vnímání Ruska je oproti ostatním velmocím výrazně méně pozitivní, ale na rozdíl od ostatních se vztahu Čechů k Rusku netýkají negativní trendy. Naopak vztah Čechů k Rusku je stabilní s mírně pozitivní tendencí.
Zatímco vztah k většině zemí není rozdílný u osob z různých sociálně-demografických skupin, v případě vztahu k USA je vidět výrazný rozdíl ve vnímání na základě věku. Mladší lidé vnímají Spojené státy pozitivněji než lidé starší (jedničku dalo USA 25 % lidí ve věku 18 až 29 let a naopak jen 12 % osob nad 60 let).
Druhý vývojový graf ukazuje vývoj vztahu českých občanů k sousedním zemím (již vynecháno Německo), resp. k zemím Visegrádské čtyřky. Výsledky ukazují stabilně pozitivní vztah Čechů k sousedním zemím, a to hlavně ke Slovensku a Rakousku.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
