Češi mají stabilně nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místě je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Čína, Ukrajina, Rusko a Srbsko. Postoje k zemím, u kterých jsme sledovali zhoršení vztahu v důsledku uprchlické krize, se postupně vrací k původním hodnotám, což je zřejmé především v případě Německa. Jedinou výjimkou je vztah k Velké Británii, kde došlo ke slabému snížení podílu pozitivních známek. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru.

Na otázky odpověděl soubor 1027 respondentů. Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě (včetně všech sousedních zemí) i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v prosinci 2017 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními. Čtvrtstoletí po rozdělení Československa můžeme konstatovat, že jednoznačně nejlepší mají Češi vztah ke Slovensku, což je dlouhodobě stabilní skutečnost (89 % dotázaných svůj vztah ke Slovensku oznámkovalo jedničkou nebo dvojkou). Velmi pozitivně lidé dále hodnotí Rakousko (78 % občanů udělilo jedničku nebo dvojku), dále Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko (cca 70 % občanů jim dalo jedničku nebo dvojku).

Nadpoloviční podíl dotázaných udělil příznivé známky ještě Velké Británii, Belgii, Maďarsku, Slovinsku, Polsku, Japonsku a Německu. Ke Spojeným státům má příznivý vztah reprezentovaný známkami jedna nebo dva polovina občanů. Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Turecku. Nízký podíl pozitivních známek zjišťujeme i v hodnocení vztahu k Číně, Ukrajině, Rusku a Srbsku. V souvislosti s migrantskou krizí jsme v roce 2015 konstatovali významné snížení podílu příznivých známek u některých západoevropských zemí v porovnání s předchozími průzkumy. Ještě v roce 2016 dále oslabovalo pozitivní hodnocení u Německa a Francie. Na základě aktuálních výsledků můžeme sledovat téměř u všech zemí mírně vyšší podíl příznivých známek než v předchozím šetření v roce 2016.