Tématem konference byl boj proti kůrovcové kalamitě v kontextu s ochranou vodních zdrojů, péče o kulturní krajinu a spolupráce orgánů ochrany přírody s vlastníky lesů včetně nároku na spravedlivou kompenzaci újmy hospodaření. Vlastníci obecních, soukromých i církevních lesů dlouhodobě upozorňují na fakt, že sami již nejsou schopni katastrofu, která nastala v lesích vlivem kůrovcové kalamity a historického sucha, zvládnout. Lesy jsou navíc významným zdrojem zásob pitné i užitkové vody, jak ve své přednášce potvrdil docent Jan Pokorný z obecně prospěšné společnosti ENKI Třeboň, která se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární a krajinné energetiky, rybničního hospodaření, hospodaření s vodou v krajině a využití přírodních i umělých mokřadů. „Pokud nebudou lesy, nebude voda, tak jednoduchá a děsivá rovnice to je,“ varoval a na konkrétních příkladech ukázal roli lesů v zadržování vody v krajině.

Podle odhadů odborníků mohou škody v lesích v roce 2019 dosáhnout až 30 miliard korun, v ohrožení je třetina lesních porostů v zemi.

Senátor a zastupitel kraje Vysočina RNDr. Miloš Vystrčil, který se problematice věnuje a zasazuje se o konkrétní kroky k řešení situace, uvedl ve svém vystoupení: „Pořád si nejsem jistý, jestli všichni vnímáme nebezpečí, které nám všem v republice hrozí. Když nestanovíme jasný postup, jak se bránit tomu, co se v lesích děje, a neřekneme si, jak to vyřešíme, také bychom se mohli reálně dočkat časů, kdy tady žádné lesy nebudou a nebude ani co pít.“ Vlastníci lesů vědí, jak se s následky kůrovcové kalamity, která začala již v roce 2003 a od roku 2015 má kvůli několika suchým rokům bezprecedentní průběh, vypořádat. Neprodleně však potřebují finanční pomoc státu i změnu příslušné legislativy, aby mohli likvidovat následky kalamity a financovat obnovu vzniklých holin. Jejich rozsah je obrovský – jen na severní Moravě bude nutné zalesnit 10 tisíc hektarů.