Sdružení českých spotřebitelů: Označování potravin po česku

31.07.2017 9:45

Sdružení českých spotřebitelů, z. ú. (SČS) si klade za cíl hájit oprávněné zájmy a práva spotřebitelů na vnitřním trhu EU a ČR, přičemž zdůrazňuje preventivní stránku ochrany zájmů spotřebitelů: „Jen poučený spotřebitel se dokáže účinně hájit“.

Sdružení českých spotřebitelů: Označování potravin po česku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Žena nakupující potraviny v supermarketu
reklama

„Oblasti kvality výrobků a služeb jsou předmětem řady aktivit našeho sdružení; potraviny jsou v tomto smyslu naší nezpochybnitelnou prioritou“, zdůrazňuje Libor Dupal předseda správní rady SČS a odborný garant sdružení za oblast kvality potravin a pokračuje: „To je důvod, proč se intenzívně věnujeme i právním předpisům, technickým normám a dalším nástrojům, které bezpečnost a kvalitu potravin na trhu bezprostředně ovlivňují. Účastníme se přípravy a vývoje těchto nástrojů, podporujeme jejich uplatňování a prosazování, a v neposlední řadě i vyhodnocování jejich dopadu a vlivu na trh a na spotřebitele zejména.“

Základnou pro spolupráci v oblasti potravin je pracovní skupina Potraviny a spotřebitel, jejíž činnost SČS koordinuje a řídí, a která je ustavena při ČESKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMĚ PRO POTRAVINY (ČTPP).

SČS se průběžně věnuje vyhodnocování dopadu a vlivu nové potravinové legislativy na trh a na spotřebitele [1]. V dnešní informaci se věnujeme vyhlášce Ministerstva zemědělství ČR č. 417/2016 o některých způsobech označování potravin. Je účinná od ledna 2017, v několika ustanoveních od července t. r.

Podrobnější rozklad je přílohou této tiskové zprávy. Vyhláška upravuje několik zdánlivě drobných opatření, které ale mají pro funkci trhu svůj význam. Nejviditelnější jsou opatření ve vztahu ke způsobu označování potravin.

První opatření se týká výčtu zavádějících údajů, které informace o potravinách nesmí obsahovat. Takovými zavádějícími údaji jsou informace o tom, že potravina nebo její složka je „vhodná pro děti“, či že je „domácí“, „čerstvá“, „živá“, „čistá“, „přírodní“, nebo „pravá“; zavádějící je i údaj, že charakter potraviny je „dia“, že potravina je dietní nebo dietetická.

Druhé opatření se týká vymezení použití označení „Česká potravina“. Důvodem pro zavedení tohoto národního opatření ministerstva zemědělství bylo, že způsob nabídky na základě pojmů český výrobek, česká potravina, prodej po česku atd. začal být široce využíván a (zřejmě) zneužíván, neboť nebyl definičně vymezen a mohlo docházet ke klamání spotřebitele nekalou obchodní praktikou. Spotřebitel byl mylně informován o původu zboží.

Ministerstvo zemědělství v médiích uvádí (např. zde [2]), že před nedávnem provedlo a již provádí další průzkum mezi spotřebiteli o tom, jak znají značku Česká potravina. Nepochybně se prokáže, že téměř všichni spotřebitelé značku znají, oceňují její zavedení a rozhodují se podle ní při nákupu … Má to tak být?

Jak již je zdůrazněno výše, SČS svými aktivitami velmi podporuje, aby na trhu ČR a na vnitřním trhu EU obecně byly nabízeny a obíhaly bezpečné a kvalitní potraviny. A také, aby se spotřebitel orientoval v různých stupních kvality potravin a dovedl se správně rozhodovat.

Velmi patrioticky vnímáme a podporujeme české zemědělství a českou potravinářskou výrobu. Avšak s jednou drobnou podmínkou či výhradou. Že ne vždy produkty prvovýroby či potravinářské výroby splňují vysoké standardy kvality běžné v „západních“ zemích. A v tom spatřujeme drobný problém. Označení „Česká potravina“ není značkou kvality, není informací o kvalitě výrobku, je „pouhou“ informací o původu. SČS vnímalo potřebu jistého zásahu státu do zmatečné situace. Vlastní vymezení obsahu označení Česká potravina provázely jisté problémy, ale kompromis byl pro nás nakonec přijatelný. Kvalitních českých potravin není zdaleka málo. Spotřebiteli ale nabízíme jiné a výstižnější způsoby orientace než pouhý původ.

„Význam značky nespatřujeme v její viditelnosti či neviditelnosti pro spotřebitele, ale v narovnání podmínek pro podnikající subjekty na trhu – pro výrobce a zejména prodejce. Není nám proto zřejmé, proč ministerstvo činí ze značky marketingový nástroj; s ohledem na spotřebitele to přinejmenším není „výchovné,“ říká Libor Dupal a svoji informaci pro média ukončuje: „SČS dlouhodobě usiluje, aby informace pro spotřebitele přinášely skutečně přidanou hodnotu v podobě toho, že daná potravina splňuje nejen případná pravidla původu, ale i kvalitativní požadavky stanovené například technickými normami, které míří výš, než je dáno jen a pouze legislativní cestou. Tedy obvykle nikoliv regulací. A právě tímto směrem by byla vítaná větší spoluúčast a podpora státu.“

Kvalitních českých potravin není zdaleka jen poskrovnu. Spotřebiteli ale nabízíme jiné a výstižnější způsoby orientace než pouhý původ.

Rozklad k nové legislativě, Označování potravin – červenec 2017

Označování potravinových výrobků se řídí v EU již po řadu let evropským předpisem, který má přímou působnost[3]. Není tedy (ani by nemohl být) převeden do základního českého předpisu – tj. do zákona o potravinách[4]. Tento zákon ale umožňuje díky příslušným ustanovením[5] Ministerstvu zemědělství vydat vyhlášku pro aspekty označování potravin v rozsahu, který evropská legislativa neupravuje (principiálně nesmí žádné ustanovení takového předpisu být v rozporu s uvedeným nařízením, ani bránit volnému pohybu zboží na vnitřním trhu EU). Této kompetence MZe využilo a vydalo vyhlášku, která je účinná od 1. ledna 2017 (v některých částech od 1. července 2017)[6]. Abychom byli dostatečně přesní, poznamenáváme ještě, že vyhláška není 100% „česká“ – zavádí také směrnici EU o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří[7].

Vyhláška č. 417/2016 Sb., na jejíž podstatu – význam a dopad pro trh a spotřebitele zejména – se dnes soustředíme, je tedy velmi čerstvý a aktuální legislativní akt. Tato informace není celkovou rekapitulací požadavků evropských zásad a požadavků na označování potravin, to je příliš složitá záležitost pro zamýšlený rozsah této informace. Pro související témata s označováním potravin odkazujeme na adresu  zde  [8].

Česká vyhláška se zabývá způsobem označování potravin, označováním čistého množství potraviny a označováním šarže (a ještě některými dalšími aspekty ve vztahu k provádění zákona o potravinách, které sice nepodceňujeme, ale kterým se zde nevěnujeme). Podrobnější popis začínáme z praktických důvodů „odzadu“.

Označování šarže je zmiňováno ve výčtu evropských předpisů upravujících označování potravin. Vyhláška transponuje citovanou směrnici EU. Zde není třeba zacházet do podrobností. Spotřebitele zajímá, aby se orientoval v označení, že záhadný údaj na etiketě, uvedený písmenem L, je právě označení šarže. Před časem mě pobavil přítel zaručenou informací, že když na etiketě lahvi Pilsner Urquell je kód s písmenem L, bylo naše oblíbené pivko uvařeno kdesi v Polsku.

Vyhláška dále upravuje označování čistého množství potraviny. Jedná se (pouze) o formální legislativní provázání evropské a ostatní české metrologické legislativy týkající se aplikace symbolu „e“ ve vztahu k označování množství. Na tomto místě jen stručně vysvětlujeme, že pokud je na potravině či nápoji uvedeno množství obsahu s připojeným symbolem „e“, podléhá měření objemu a hmotnosti výrobku včetně  procesů balení (plnění) a kontrol zvláštním metrologickým postupům, které jsou výhodné pro spotřebitele z hlediska přesnosti množství.

Pod názvem kapitolky způsob označování potravin se pro spotřebitele skrývají dva důležité principy označování.

  1. První je upřesněním aplikace evropské legislativy v mezích citovaného nařízení EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. V této souvislosti česká vyhláška uvádí výčet zavádějících údajů, které informace o potravinách nesmí obsahovat. Takovými zavádějícími údaji jsou informace, že potravina nebo její složka je např. „vhodná pro děti“, či že je „domácí“, „čerstvá“, „živá“, „čistá“, „přírodní“, nebo „pravá“; zavádějící je i údaj, že charakter potraviny je „dia“ nebo že potravina je dietní nebo dietetická.

    Takové nebo obdobné údaje lze použít jen při splnění zcela vybraných zákonných podmínek, na které vyhláška odkazuje. Jako příklad uveďme údaj, že potravina byla vyrobena podle náboženských nebo rituálních zvyklostí, může být uveden za podmínky doložení dokladem vydaným příslušnými náboženskými autoritami, popřípadě kopií platného rozhodnutí o povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností vydaného Ministerstvem zemědělství.
     
  2. Druhé opatření se týká použití označení „Česká potravina“. Je to národní opatření, které ministerstvo zavedlo, protože způsob nabídky na základě pojmů český výrobek, česká potravina, prodej po česku atd. začal být široce využíván a (zřejmě) zneužíván, neboť nebyl definičně vymezen, a mohlo docházet ke klamání spotřebitele nekalou obchodní praktikou.

    V tomto opatření se ministerstvo sice odkazuje na již vícekrát citované nařízení EU, tentokrát na článek o původu potraviny, ale vlastní působnost opatření je, jak již bylo zdůrazněno, národní.

Označení „Česká potravina“ lze použít, pokud  

  • (za dodržení evropské legislativy) 100 % všech složek celkové hmotnosti nezpracované potraviny, vinařských produktů nebo mléka pochází z České republiky a prvovýroba a porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly v České republice; anebo
     
  • součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny (jiné než nezpracované, vinařských produktů nebo mléka – tyto položky jsou upraveny výše) a výroba proběhla na území České republiky; přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek.

Vyhláška v příloze stanovuje grafické znázornění (vlajku) určené k připojení k výrobku (rozuměj určené na obal výrobku) při použití označení Česká potravina.

Generálním požadavkem stanoveným vyhláškou pak je, s čímž se ztotožňujeme, že informace pro spotřebitele o potravinách nesmí neobsahovat údaje, jejichž pravdivost nelze dokázat.

Sdružení českých spotřebitelů, z. ú. (SČS) si klade za cíl hájit oprávněné zájmy a práva spotřebitelů na vnitřním trhu EU a ČR, přičemž zdůrazňuje preventivní stránku ochrany zájmů spotřebitelů: „Jen poučený spotřebitel se dokáže účinně hájit“. SČS působí v řadě oblastí - pokrývají odbornosti ve vztahu ke kvalitě a bezpečnosti výrobků včetně potravin, technické normalizaci a standardizaci, kvalitě a bezpečnosti služeb včetně služeb finančního trhu aj.

Kabinet pro standardizaci, o. p. s. (KaStan) je nezávislou obecně prospěšnou společností založenou Sdružením českých spotřebitelů. Cílem je zvyšování bezpečnosti a kvality výrobků a služeb vytvářením a podporou funkce nástrojů zajišťujících účinné zapojení spotřebitelů do standardizačních procesů (technická normalizace, certifikace a posuzování shody, akreditace, dozor nad trhem), včetně uplatňování technických předpisů a norem ve prospěch spotřebitelů a korektního trhu.



[3] Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům

[4] Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění

[5] Podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona

[6] Vyhláška č. 417/2016, ze dne 13. prosince 2016 o některých způsobech označování potravin

[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU ze dne 13. prosince 2011 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Tisková zpráva
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ČNB: Prohlášení k výzvě poslance Dolínka ohledně investičního životního pojištění

11:43 ČNB: Prohlášení k výzvě poslance Dolínka ohledně investičního životního pojištění

Česká národní banka byla poslancem Petrem Dolínkem vyzvána k zakročení v kauze investičního životníh…