Celou historii krasového podzemí pod vrchem Třesín přiblíží v sobotu 2. května 2026 v projekčním sále v areálu Mladečských jeskyní speciální přednáška Dvě století v hlubinách. „Speleolog Petr Zajíček zájemce provede velmi bohatou historií jeskyní – od nejasností kolem jejich objevení přes první nálezy a rabování až po odborné i novodobé výzkumy,“ říká vedoucí jeskyní Ondřej Vlček.
Zájemci si v tento den mohou vybrat ze dvou časů přednášky – 10:00 a 14:00. Na hodinovou přednášku navazují komentované prohlídky jeskyně v 11:00 a 15:00. Kapacita je omezená. Vstupenky je třeba zakoupit předem na konkrétní čas přednášky – platí zároveň i na navazující prohlídku jeskyně. K dispozici jsou online na webu ZDE. Akce není vhodná pro děti do 12 let.
„Je to první z řady akcí, které letošní mladečské výročí připomenou. Například na 11. května a 14. září jsou v jeskyni naplánovány koncerty a 29. a 30. srpna oživené kostýmované prohlídky Tváří v tvář pravěku,“ dodává ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Mladečský labyrint puklinových chodeb a dómů zdobených krápníky a sintrovými náteky je největším a nejstarším pohřebištěm kromaňonského člověka ve střední Evropě. Za rok objevení se považuje 1826, kdy na ni narazili těžaři při práci v místním kamenolomu. První objevená část dostala jméno Bočkova díra podle pověstí o rytíři Bočkovi z Kunštátu, který tam údajně loupil a za trest v jeskyni zkameněl.
Mezi nejkrásnější části patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Symbolem je dva metry vysoký stalagmit Mumie. Celkem mají chodby 1250 m, zpřístupněno je 400 z nich.
Lidskou lebku v Mladečských jeskyních u Litovle objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 tisíci lety, v období označovaném jako aurignacien (41–29 tisíc let př. n. l.). Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě.
Možnou vizuální podobu Kromaňonky naznačil společný projekt brazilských a českých vědců. Cicero Moraes z Arc-Team Brazil, Sinop-MT digitálně vytvořil forenzní rekonstrukci podoby obličeje ženy. Bylo to možné díky tomu, že v roce 2021 zpřístupnilo vídeňské přírodovědné muzeum, kde je originál Szombathyho nálezu uložen, interaktivní online verzi lebky „Mladeč I“. To inspirovalo české a brazilské vědce k vytvoření projektu forenzní aproximace obličeje. Jelikož vídeňští muzejníci neuvedli rozměry lebky, čerpali autoři údaje z knihy Maria Teschler-Nicola: Early Modern Humans at the Moravian Gate z roku 2006. Původní lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie (CT) těl současných lidí. Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní barevná s vlasy a s otevřenýma očima. Tým zveřejnil své poznatky v rámci online knihy „The Forensic Facial Approach to the Skull Mladeč 1“ (Forenzní obličejový přístup k lebce Mladeč 1).
Správa jeskyní loni v létě vyzvala veřejnost, aby zkusila sepsat příběh 31 tisíc let staré dívky z Mladečských jeskyní, kterou veřejnost v předchozím hlasování pojmenovala Mlada. Nejčtivější příběh Mlady, Kromaňonky z Mladečských jeskyní, podle hlasování veřejnosti napsala 13letá Nikol Gondová.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
