„Po mírném nárůstu v příštím roce budou podle návrhu výdajů státního rozpočtu institucionální zdroje Akademie věd počínaje rokem 2020 stagnovat. Na rok 2020 je navrhován meziroční nárůst pouze o zanedbatelných 0,39 % a na rok 2021 není navrhován nárůst žádný. Vzhledem k očekávanému růstu inflace dle aktuální prognózy České národní banky to znamená faktický pokles,“ varovala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Nezdůvodněná stagnace

Zdůraznila, že vzhledem k vývoji české ekonomiky považuje stagnaci rozpočtu Akademie věd za „zcela nezdůvodněnou i neodůvodnitelnou“. „Je totiž zcela v rozporu se skutečností, že Akademie věd je nejvýkonnější českou vědeckou institucí a naše pracoviště hrají na mezinárodní vědecké scéně v mnoha oborech prim,“ dodala Eva Zažímalová. Ostatně v aktuálním celosvětovém přehledu Nature Index, který sleduje počty vědeckých výstupů v kvalitních přírodovědných vědeckých časopisech, se Akademie věd umístila na krásném 19. místě mezi neuniverzitními institucemi financovanými vládou. „Nad námi jsou laboratoře v Los Alamos, pod námi americké ministerstvo obrany,“ podotkla Eva Zažímalová s tím, že se jedná o osmnáctiprocentní meziroční zlepšení. To je nejlepší pozice Akademií věd v rámci zemí Visegrádské skupiny i Rakouska.

„Nelze tudíž akceptovat, aby institucionální financování Akademie věd ve střednědobém výhledu stagnovalo. Aby můj projev nevyzněl tak pesimisticky a katastroficky, uvedla bych, že jsem o tom už jednala s místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karlem Havlíčkem, který si je této situace vědom a je nakloněn ji řešit,“ řekla předsedkyně Akademie věd.

Na její slova zareagoval Karel Havlíček přímo na sněmu vlastním projevem, v němž upozornil, že kořeny současného stavu jsou hlubší a sahají do let 2009 až 2010, kdy se finance pro Akademii věd snížily z 5 miliard na 4,5 miliardy, přičemž od roku 2015 se postupně zvedají ke zmíněným šesti.