V případě stájí a hal, kde může teplota stoupat velmi vysoko, by měla být zajištěna ventilace a náhradní zdroje energie – pro případ výpadku proudu. „Chovatelé by měli teplotu průběžně kontrolovat a nespoléhat pouze na automatické řízení odvětrávání v chovatelských zařízeních. Je třeba také sledovat předpovědi počasí a uvědomit si, jaké problémy mohou náhlé změny teploty způsobit,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád a dodal: „Řada případů úhynu drůbeže v chovných halách v předchozích letech potvrzuje, že připomínání na první pohled možná samozřejmých věcí, není bezdůvodné.“

Ve velkochovech prasat i v kravínech je v případě extrémních teplot vhodné zvířata chladit sprchováním. Pastevně chovaná zvířata, u nás především skot a ovce, musí mít na pozemku možnost pobývat ve stínu. Také u nich je nutné zajištění vhodného zdroje napájení.

Požadavky na vodu u některých druhů zvířat:
•    Dospělá prasata 25 litrů/den
•    Dospělé ovce 20 litrů/den
•    Dospělý skot 40 litrů/den
•    Dojnice 100-180 litrů/den

„Zvýšená rizika s sebou nesou v těchto dnech také transporty zvířat. Jejich přesuny je proto doporučeno načasovat na ranní či večerní hodiny, kdy slunce tolik nepálí. Je nutné pamatovat na to, že zejména při každém stání dopravního prostředku riziko přehřátí narůstá,“ zdůraznil Semerád.

Na dostatek vody by neměli zapomínat ani osoby cestující se psy, kočkami a jinými zájmovými zvířaty. Zejména při delší cestě by měli dělat pravidelné zastávky a nechat při nich zvíře proběhnout a napít. Zvířata je potřeba zastínit a v případě velkého horka i chladit, nejlépe vlhkou textilií. Naopak polévání zvířete vodou se nedoporučuje. Náhle zchlazení může být spíše kontraproduktivní.  Nikdy by také v horkém počasí neměli nechávat zvíře samotné zavřené v autě, mohou tak ohrozit život zvířete. Pokud přeci jen dojde k přehřátí zvířete, pak je nutné provést první pomoc ochlazováním vlažnou vodou, umístit zvíře do stínu, zajistit dostatečný přísun vody a vyhledat pomoc soukromého veterinárního lékaře.