Tabulkou na budově švédské ambasády zahájí ÚSTR projekt Poslední adresa

21.06.2017 18:05 | Zprávy

Označit dům, v němž naposledy bydlel člověk, který zemřel vinou komunistických represí – to je smyslem unikátního projektu, jehož českou verzi spouští Ústav pro studium totalitních režimů na Den politických vězňů – v úterý 27. června 2017. Mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, je rezidence švédského velvyslanectví.

Tabulkou na budově švédské ambasády zahájí ÚSTR projekt Poslední adresa
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Ústav pro studium totalitních režimů ČR

Na zdejší adrese Úvoz 156/13, Hradčany, Praha bydlel student práv a přírodovědy Veleslav Wahl. V roce 1949 ho komunisté zatkli a 16. června 1950 po vykonstruovaném procesu popravili. Na stejném místě předtím shodou okolností žil také právník a diplomat Josef Růžička, který zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu; před dvěma lety byl do dlažby před budovou na jeho památku umístěn kámen zmizelých (Stolperstein). Nyní tu tedy bude připomínka obětí dvou totalitních režimů.

Poslední adresa je původem ruská občanská iniciativa, která připomíná statisíce obětí sovětského systému. Pamětních tabulek o velikosti dlaně jsou už v Rusku stovky a chystají se tisíce dalších. Letos se objevily i na Ukrajině a připravují je také Poláci. Česká verze Poslední adresy se soustředí spíš na jednotlivé osudy. Tabulky, které budou 27. června umístěny na našem území, připomenou vedle Veleslava Wahla ještě Karla Bacílka, Jozefa Maceje a Slavoje Šádka.

„Jako mimořádně důležitý vnímám fakt, že Poslední adresa jako připomínka obětí komunismu přichází právě z Ruska, odkud k nám přišel i samotný komunistický režim,“ říká badatel ÚSTR Štěpán Černoušek, zastupující zároveň organizaci Gulag.cz, která rozšíření projektu do České republiky iniciovala.

Motto projektu zní „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Navrhnout umístění tabulky může kdokoli – příbuzní, obyvatelé domu nebo třeba studenti, kteří se zabývají osudy perzekuovaných.

Oficiální spuštění projektu:

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Byl byste pro úplné zrušení státního financování ČT a rozhlasu?

Myslím tím zrušení poplatků i příjem peněz z rozpočtu. Já upřímně nevím, protože i když i jiné televize točí své pořady, je fakt, že ČT tvoří třeba řadu dokumentů, pořady pro děti apod., které jiné televize netvoří a byla by škoda, kdyby je netočil nikdo. Nemyslíte? Přijde mi, že ten poplatek není t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hospodářská komora: Exportéry trápí i chronické strukturální problémy evropské ekonomiky

10:17 Hospodářská komora: Exportéry trápí i chronické strukturální problémy evropské ekonomiky

Komorový barometr: Zahraniční obchod není jen pod tlakem ozbrojených lokálních konfliktů a celních v…