Místo toho jako by vznikal nový systém, který s politikou neměl nic společného. Systém, jehož cílem nebylo něco měnit, ale prostě spravovat „postpolitický“ svět. Jedním z lidí, kteří popsali tuto dramatickou změnu, byl německý levicový politický myslitel Ulrich Beck. Řekl, že každý politik, který věří, že by dokázal ovládat společnost a vést ji vpřed k vytvoření lepší budoucnosti, byl nyní viděn jako nebezpečný. V minulosti politici možná byli něčeho takového schopni. Nyní však čelili tomu, co Beck nazval splašený svět. V něm jsou záležitosti tak složité a vzájemně propojené, a moderní technologie potenciálně tak nebezpečné, že je nemožné předvídat dopady čehokoliv, co uděláte.

Politici by se měli vzdát představy, že by jakkoliv mohli změnit svět. Místo toho se jejich novým cílem mělo stát předvídání budoucích nebezpečí a přicházení s návrhy, jak se rizikům vyhnout. Ačkoliv Ulrich Beck vycházel z politické levice, svět, jehož příchod předvídal, byl hluboce konzervativní. Vytvořil obraz politické třídy, která už společnost dokáže směřovat jen do temné a děsivé budoucnosti. Neustále se díval vpřed a pokoušel se odhalovat přicházející rizika. S jediným záměrem, vyhnout se těmto rizikům a udržet společnost stabilní.