Letní chřipky, jak se jim říká, ve skutečnosti nejsou způsobeny chřipkovými viry, protože ty přicházejí až v zimě a způsobují obávané epidemie. Přesto tyto letní nemoci z nachlazení mohou lidi pořádně potrápit. Leckdy přerůstají až do závažných bakteriálních zánětů, kterým se laicky říká letní angína.
„Teplé počasí s sebou nese mnoho situací, kdy se člověk snaží své přehřáté tělo co nejrychleji ochladit. Jenže tím si způsobí teplotní šok, kterému organismus ne vždy dokáže čelit,“ říká primář Jirák.  „S podobnými rychlými změnami teploty, které by současně neprovázela změna ošacení, se běžně nesetkáváme.“  Když v zimě vyrážíme z teplé místnosti ven, většinou se dobře oblékneme. V létě to ale opačně funguje jen výjimečně: příchod do klimatizované chladné místnosti z horka každý uvítá, ale neoblékne si hned svetr.  „To je pro tělo veliký šok: například v klimatizovaných prostorech, kde snížíme teplotu na 20°C a teplota venku dosahuje 34°C, je teplotní rozdíl celých 14 stupňů,“ zdůrazňuje primář Jirák.

Jak nejsnáze nastydnout

Jak se tedy nejsnáze dopracovat nachlazení? Stačí vejít do klimatizovaného prostoru z letního horka a k tomu se napít pořádně studeného nápoje s ledem. Na rýmu si zase zadělává ten, kdo přehřátý nasedne do auta a přímo na obličej si nasměruje silný proud chladného vzduchu z klimatizace. Tělo na takovou změnu neumí v krátké chvíli přiměřeně reagovat, takže výsledkem může být porucha obranyschopnosti a organismus onemocní. Samozřejmě člověk někdy takový šok ustojí. Záleží na mnoha okolnostech, včetně toho, zda má dobrou imunitu, zda není oslabený a vyčerpaný nebo třeba po těžkém fyzickém výkonu. Pokud obranyschopnost v této chvíli selže, dostaví se typické problémy, tedy nachlazení, virová, ale i bakteriální onemocnění horních a dolních cest dýchacích.