Navrhovatel, který se narodil jako muž, necítí se ovšem ani mužem, ani ženou, nýbrž osobou „neutrálního“ pohlaví, se u správních orgánů a soudů domáhal změny rodného čísla. Jelikož mu nebylo vyhověno, podal ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení výše uvedených zákonných ustanovení, který II. senát Ústavního soudu postoupil plénu. Podstatou navrhovatelovy argumentace bylo, že má právo na změnu pohlaví i při nesplnění podmínek uvedených v § 29 odst. 1 občanského zákoníku a že jako „nebinární“ osoba má též právo, aby jeho rodné číslo bylo v „neutrálním“ či „ženském“ tvaru.

Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Jelikož se navrhovatel necítí mužem ani ženou, přičemž řízení, z něhož jeho návrh vzešel, se týkalo pouze rodného čísla, považoval Ústavní soud za nadbytečné zabývat se podmínkami, za nichž lze v České republice změnit pohlaví z mužského na ženské (či z ženského na mužské). Zaměřil se proto primárně na podobu rodného čísla, ve vztahu k němuž se navrhovatel domáhal zrušení zvyšování dvojčíslí vyjadřujícího měsíc narození u žen o 50. Z takto formulovaného návrhu by bylo možné usuzovat, že navrhovatel spatřuje neústavnost v tom, že rodné číslo rozlišuje mezi muži a ženami, byť jak ukazuje i ústavní stížnost navrhovatele, s níž je návrh na zrušení předmětného ustanovení spojen, navrhovatel si ani sám není jistý tím, čeho se vlastně snaží dosáhnout. V petitu ústavní stížnosti totiž navrhovatel požaduje po Ústavním soudu, aby zrušil „ženský“ tvar rodného čísla a zároveň přinutil správní orgán změnit navrhovatelovo rodné číslo z „mužského“ na „neutrální“. Podle navrhovatele by tedy měl existovat „mužský“ tvar rodného čísla a „neutrální“ tvar rodného čísla, zatímco „ženský“ tvar rodného čísla by jako neústavní existovat neměl. Nejen to, k požadavku uvést jeho rodné číslo do „neutrálního“ tvaru navrhovatel formuluje eventuální petit, aby jeho rodné číslo bylo změněno do tvaru „ženského“, a to při setrvání na návrhu „ženský“ tvar rodného čísla zrušit. Navrhovatel tak požaduje po Ústavním soudu, aby přiměl Ministerstvo vnitra změnit navrhovatelovo rodné číslo do „ženského“ tvaru a zároveň aby „ženský“ tvar rodného čísla jako neústavní zrušil. Jinými slovy, navrhovatel shledává neústavním, že nemá rodné číslo v podobě, kterou shledává neústavní.

Odhlédne-li se nicméně od této vnitřní nekonzistence navrhovatelovy argumentace, tak Ústavní soud na tom, že stát v rodném čísle zaznamenává informaci o pohlaví jednotlivce, ani na tom, že pohlaví je v rámci rodných čísel pojímáno binárně, nic neústavního neshledal.