Jedním ze zdrojů inspirace projektu je totiž keltská pověst, podle které se na místech, kde rostl pohromadě dub, jasan a hloh, objevovali skřítci. Druhým inspiračním zdrojem projektu je Hobit a Pán prstenů, kde patří ničení stromů k symbolům zla. Třetím zdrojem je pak kniha Muž, který sázel stromy od francouzského spisovatele Jeana Giona, v níž i malý přínos jediného člověka dokázal změnit bezútěšnou krajinu v krásný kout přírody.

„Naše společnost se věnuje především návratu velkých kopytníků, jako je zubr nebo divoký kůň, do krajiny. Díky tomu se na nás obrací řada škol a dětských organizací, které nám chtějí s ochranou přírody pomáhat. U velkých kopytníků to ale většinou není možné, proto jsme se snažili pro děti vymyslet takový projekt, do kterého by se mohly zapojit,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Stromy budou plnit v krajině důležitou ekologickou roli. Žaludy jsou před zimou zdrojem potravy pro lesní zvěř, plody hlohů zase pochoutkou pro řadu druhů zpěvných ptáků. Stromy pomáhají zadržovat v krajině vodu, navíc na polních cestách slouží jako větrolamy. Jejich praktické přínosy však nejsou jediným cílem projektu. „Nejde jen o to, že stromy plní pozitivní ekologickou funkci. Jejich prostřednictvím si lidé vytvářejí vztah ke krajině ve svém okolí. Dá se říci, že vracejí krajině duši,“ dodává Dalibor Dostál. 

Jako první se do projektu zapojí děti z mateřských škol v Kutné Hoře, kde se do sázení stromů zapojí zhruba dvě stovky předškoláků. „S Daliborem Dostálem jsme oba ochranáři a osobně mne moc potěšilo, že nápad, který vymyslel, se v Kutné Hoře tak rychle uchytil. Je důležité především to, že si děti uvědomí, že stromy zde mohou růst po mnoho generací, že utváří krásu krajiny i měst, ale také že jejich zánikem nám pak vznikne jakási jizva, ztráta, ochuzení. Tímhle projektem v podstatě prodloužíme či propojíme životy těch nejstarších stromů v Kutné Hoře - Žižkovu dubu a dvěma dubům v centru města. “ říká starosta Kutné Hory Martin Starý.