Sambaři skvrnití patří k jedněm z nejohroženějších kopytníků na světě. Žijí pouze na dvou menších ostrovech visajanského souostroví na Filipínách a dle odhadu odborníků ze Světového svazu na ochranu přírody (IUCN) ve volné přírodě žije maximálně 700 posledních jedinců. Hlavní příčinou stále se snižující početnosti sambarů v divočině je především expanze zemědělských ploch na úkor původních tropických lesů a také lov pro maso a trofeje, a to i přes ochranu místní legislativou.

Narození každého mláděte je tak pro dlouhodobé přežití druhu naprosto zásadní. V chovech v lidské péči se ale sambarům skrvnitým díky dlouhodobým zkušenostem zoologů celkem daří a jejich záložní populace v zoologických zahradách je poměrně stabilní.

„Aktuálně je do jejich koordinovaného chovu v rámci Evropské asociace zoologických zahrad (EAZA) zapojeno celkem 27 institucí a jen za poslední rok se narodilo celkem 16 mláďat,“ přibližuje zoolog Luboš Melichar. „Přesto ale bude naše malá samička pro posílení sambaří populace chované v lidské péči velkým přínosem. Je zde také veliká šance, že bude moci i nadále zůstat v chovu u nás pod Ještědem a ve spolupráci s mezinárodním koordinátorem se pro ni následně pokusíme najít vhodného a geneticky cenného partnera,“ doplňuje Melichar. Liberecká zahrada chová sambary skvrnité od roku 2012 a za tu dobu tam narodilo celkem osm mláďat.