„Současná veřejná debata o manuálu pro novináře, jehož zveřejnění nebylo příliš šťastné a který nebyl veřejností správně pochopen, ukázala, jak je potřebné o těchto otázkách hovořit. Všichni jsme skálopevně přesvědčeni, že jednáme správně, že nepotřebujeme rady druhých, ale naše vlastní činy a slova nás mnohdy usvědčují z opaku. Nevidíme bariéry, kterým lidé s postižením v těch nejběžnějších situacích čelí, protože pro nás to žádné bariéry nejsou. Právě tohle má manuál (nikoliv onen „slovník“, který byl k němu nešťastně připojen) připomenout,“ uvádí ombudsman Stanislav Křeček s tím, že velká část manuálu se věnuje chování a přístupu k lidem s postižením, nikoli jazykové stránce komunikace. Upozorňuje na specifika komunikace např. s někým provázeným osobním asistentem, tlumočníkem do znakového jazyka, na aspekty osvětlení či rušivého hluku při rozhovoru s lidmi s určitým typem postižením apod.
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, která doporučující manuál zveřejnila, se k jeho názoru připojuje: „Lidé s postižením běžně studují, pracují, vedou rodinný život, sportují a jako všichni ostatní chtějí být vnímáni prostřednictvím těchto charakteristik, nikoli jen prostřednictvím postižení. Proto manuál připomíná, že je třeba vidět na prvním místě člověka a současně vnímat jeho specifické potřeby.“
Na vzniku manuálu s doporučeními určenými novinářům se podílela řada organizací lidí s praktickými zkušenostmi v této oblasti. Všechna doporučení tak vycházejí z autentických zkušeností lidí s postižením a jejich cíl je podle ombudsmana jediný: naučit se přistupovat k lidem s postižením s respektem.
Kdyby dnes naše společnost takhle doopravdy fungovala, neměli by podle ombudsmana sami lidé s postižením potřebu ji na specifika komunikace upozorňovat.
Ombudsman také připomíná, že lidé s postižením mají, stejně jako všichni ostatní lidé, své individuální preference, individuálně nastavenou hranici, co považují za vhodné a co za necitlivé či urážlivé. Manuál je proto pouhým doporučením, a to zejména v situacích, které většina těch, kdo se na tvorbě manuálu podíleli, považuje za problematické. Vždy je třeba komunikaci přizpůsobit konkrétnímu člověku s postižením a přistupovat k němu s respektem jako k rovnocenné osobnosti.
Manuál Jak mluvit a psát o lidech s postižením naleznete ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
