Varuje přitom, že u vyjádření nenávisti a hrozeb často nebývá od slov daleko k činům. V prostředí internetu je to podle něj ještě umocněno dojmem anonymity, a tedy i zdáním beztrestnosti, což u jiných sdělovacích prostředků či komunikačních forem není tak patrné. V současné době ombudsman shromažďuje reakce oslovených institucí na dříve zaslaný výzkum a doporučení k nenávistným projevům.

Právě masovost, zdánlivá beztrestnost a rychlost šíření a sdílení negativního obsahu vytvářejí na oběti tlak a vyvolávají strach. „Oběť se jen těžko brání proti rychlému šíření nenávistných komentářů, což sice už od vynálezu tisku není nic nového, ale na internetu a sociálních sítích se nenávistné projevy šíří rychleji než kdy předtím. Působí sice na omezenou, nicméně značně početnou skupinu lidí, ovlivňují jejich názory i chování,“ říká ombudsman Stanislav Křeček a upozorňuje také na obvykle účelové obhajování nenávisti svobodou projevu: „Dějiny 20. století nám ukazují dost názorně, že svoboda slova prostě nejen v Evropě nemůže být absolutní. Musí nám jít o to, aby slova nebyla návodem k fyzickému násilí, jak se v minulosti často stalo. Ti, kdo píší skutečně nenávistné komentáře, nebo jejich názoroví zastánci, často poukazují právě na demokratické principy, jako je pluralita názorů a svoboda projevu. V očích „nerozhodné“ většiny tím vyvolávají dojem, že v demokracii není lidská důstojnost a tolerance k odlišnosti dostatečně chráněna, což vyvolává nedůvěru k orgánům veřejné moci.“