Právníci kanceláře ombudsmana na pracovním setkání závěry šetření shrnuli. Za nejzávažnější problém znaleckého odvětví považuje ombudsman skutečnost, že vzniklo bez hlubší diskuze s lékaři a aniž by bylo jasné, co bude a může být náplní znalecké činnosti a k čemu se mohou znalci (lékaři) ve znaleckých posudcích vyjadřovat. 

Tento pohled na setkání sdíleli i přizvaní zástupci lékařské obce z České lékařské komory a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně i znalci, kteří mají se znaleckou činností v této oblasti praktické zkušenosti.

Podle lékařů, kteří se setkání účastnili, není existence samostatného znaleckého odvětví „Hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví“ odůvodněná a udržitelná. Lékaři nemohou pro výkon takto definovaného odvětví získat patřičnou odbornost, protože v medicíně takový obor neexistuje. Nemohou proto ani následně s odbornou péčí vykonávat znaleckou činnost a podávat pravdivé, úplné a přezkoumatelné znalecké posudky. Vzhledem ke svému vzdělání mohou posoudit pouze otázky medicínské. Podle zástupců lékařské obce dostačují již existující znalecká odvětví v oboru zdravotnictví (např. chirurgie, kardiologie, atd.).

Zástupci Nejvyššího soudu a pojišťoven u kulatého stolu používání Metodiky ve znaleckém posuzování a zachování znaleckého odvětví naopak podpořili.

Ministerstvo je odpovědné za vymezení znaleckých odvětví a stanovení podmínek pro přístup do těchto odvětví. Ačkoliv k zásadnímu rozřešení otázky nutnosti udržování znaleckého odvětví navázaného na Metodiku prozatím nedošlo, ombudsman bude další postup Ministerstva spravedlnosti v této věci sledovat. Pozitivně hodnotí také ochotu Právnické fakulty UK v zahájené debatě s odbornou veřejností pokračovat a vytvořit platformu pro pravidelná jednání. Poprvé se mají odborníci setkat nejpozději do poloviny listopadu tohoto roku.