V letech 2016-2017 obdržela ombudsmanka 1151 podnětů z oblasti ochrany práv dětí a rodiny, což je o čtvrtinu víc než v předchozích dvou letech. 772 podnětů bylo v působnosti a ombudsmanka se jimi mohla zabývat. Nejčastěji tyto podněty směřovaly proti nečinnosti OSPOD (687 podnětů), náhradní rodinné péči (47 podnětů) a proti poměrům v zařízeních pro děti (38).

Mírně se zvýšil počet případů, v nichž ombudsmanka konstatovala pochybení úřadů. Ze 190 šetřených podnětů nepostupovaly úřady správně ve 108 případech (tj. 57 %). Své chyby však úřady prakticky vždy hned napravily, takže pouze sedmnáctkrát musela ombudsmanka sama navrhovat opatření k nápravě a jen ve dvou případech musela vyrozumět nadřízený orgán.

„Samozřejmě není v pořádku, že úřady chybují. Nečinnost nebo chybný postup mohou negativně a trvale ovlivnit život dítěte, takže je na místě vyžadovat od orgánů sociálně-právní ochrany dětí maximální úsilí a pečlivost při řešení problémů týkajících se dětí,“ hodnotí situaci ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „Pravdou však je, že práce sociálních pracovníků je čím dál složitější, protože přibývá případů vyhrocených vztahů v rodinách a neschopnosti rodičů domluvit se v zájmu dítěte.“ Ombudsmanka proto oceňuje dlouhodobou snahu orgánů sociálně-právní ochrany dětí zlepšovat svou práci, napravovat nedostatky a do budoucna se z nich poučovat. Celkově tak hodnotí spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dětí pozitivně.

Pochybení ombudsmanka zjišťovala především v podobě nečinnosti nebo nedostatků v činnosti OSPOD (38 %), tj. v nedostatečné ochraně práv dětí před jevy, které mohou negativně ovlivnit jejich vývoj. Druhou oblastí s častěji zjišťovaným pochybením úřadů je postup OSPOD jako kolizního opatrovníka (20 %), kdy by OSPOD měl vyhodnotit, co je nejlepším zájmem dítěte, a aktivně ho prosazovat, stejně jako by měl soudu zprostředkovat názor a přání dítěte. 15 % pochybení pak ombudsmanka zjistila v postupu úřadů v souvislosti s odebráním dítěte z péče rodičů a umístěním do náhradní rodinné nebo ústavní péče.