„Město Ostrava oslovilo loni na podzim naší fakultu, zda bychom byli schopni cenově dostupné kopie vyrobit. Nebylo možné, aby se tím zabývali zaměstnanci fakulty, ti mají samozřejmě jiné úkoly. Proto jsem se obrátil na naše studenty,“ řekl vedoucí laboratoře katedry metalurgie a slévárenství Petr Lichý. Nepřekvapilo ho, když se úkolu vymyslet celou technologii výroby a zhotovit potřebných tisíc kusů sošek ujal student magisterského studia Václav Merta, ke kterému se připojily jeho dvě spolužačky Kristýna Konečná a Kristina Adamusová. „Václav je jedním za našich nejlepších studentů,“ konstatoval Petr Lichý.

Tým dostal jako podklad pro další práci kopii Petřkovické venuše v hodnotě několika tisíc korun. „Museli jsme být opatrní, ať se s ní nic nestane, abychom ji vrátili nepoškozenou,“ konstatoval Václav Merta. Nejprve začal prověřovat, který materiál by byl vhodný. „Jsme slévači, takže nás logicky nejprve napadlo, že by odlitky mohly být z kovu. Máme k dispozici nějaké nízkotavitelné materiály. Ale těžko bychom dosáhli potřebné barvy a také na omak by výsledný výrobek působil jinak než originál z krevelu,“ uvedl Václav Merta. Studenti se proto rozhodli, že odlitky budou dělat z pryskyřice, kterou používají na výrobu modelů. Její výhodou je, že je možné ji zabarvit do potřebného odstínu, po vytvrzení je konečný výrobek pevný, daří se zhotovit přesné tvary. Výroba z pryskyřice je navíc levnější než z kovu.

Dosáhnout červenohnědého zabarvení se podařilo přidáním oxidů železa, které se běžně používají jako barvivo. „Vycházeli jsme z toho, že krevel je železná ruda, tak jsme chtěli nějakou návaznost barviva na originál. Pro správný odstín jsme museli ještě přimíchat i trochu uhlíkatých přísad, tedy grafitu,“ líčil vedoucí týmu. Testování a příprava zabraly Václavovi Mertovi celý loňský prosinec, v laboratořích trávil téměř veškerý svůj volný čas.