Výzkum: Na kolik matku přijde jedno dítě aneb Proč se jich v Evropě rodí tak málo

03.03.2017 18:01 | Zprávy

Evropa se nachází v hluboké demografické krizi. Ve většině zemí, včetně České republiky, na jednu ženu připadá pouhých 1,5 dětí (nebo i méně), což je hluboko pod hodnotou zaručující prostou udržitelnost počtu obyvatel. Proč porodnost klesá, když jednotlivé vlády péči o děti silně dotují? A jak se mateřství promítá do daní a do výše důchodu české ženy-matky, na jejíchž pečujících bedrech stále ještě leží nejtěžší břemeno?

Výzkum: Na kolik matku přijde jedno dítě  aneb Proč se jich v Evropě rodí tak málo
Foto: cas.cz
Popisek: Akademie věd ČR - logo

Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR představil několik ekonomických studií, které mapují vybrané ekonomické dopady mateřství. Vedle dvou studií IDEA analyzujících vliv mateřství na výši starobního důchodu, respektive na daňovou zátěž matky dítěte, byla představena i zahraniční studie o důvodech nízké porodnosti v Evropě založená na zkoumání shody či neshody mezi partnery zda mít či nemít (další) dítě.

„Nízká porodnost v Evropě je o to překvapivější, vezmeme-li v potaz, kolik prostředků na podporu porodnosti jednotlivé vlády vynakládají,“ vysvětluje výzkumnice IDEA Klára Kalíšková. „Podíl pracujících českých matek s dětmi do šesti let je druhý nejnižší v celé EU a téměř poloviční než v Nizozemsku. Navíc na bedrech české matky stále leží největší díl péče o dítě. Mezi všemi těmito faktory existuje silná souvislost,“ objasňuje důvod společné prezentace všech třech studií Kalíšková.

Příliš dlouhá mateřská a rodičovská…

Mnoho českých matek s malými dětmi zůstává dlouho doma i přesto, že by se do práce chtěly vrátit. Vedle známých překážek typu (stále ještě přetrvávajícího) nedostatku volných míst ve školkách je na vině i vysoké zdanění „druhého vydělávajícího“ v rodině, což je většinou žena. České matky s malými dětmi v pozici „druhých vydělávajících“ jsou totiž vystaveny participační daňové sazbě až o 30 % vyšší než jejich partneři. „Vědomí, že brzkým návratem do práce žena vydělá tak málo, že rodinný rozpočet moc neobohatí, funguje jako silný demotivační faktor,“ vysvětluje výzkumník IDEA a autor dvou studií Jiří Šatava. „Řešením může být snížení sazby pojistného na sociální pojištění o 5 procentních bodů,“ navrhuje Šatava.  

Nejen vyšší daně, ale i nižší důchod

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz

Jak se dá přestoupit do EFTA?

A myslíte, že lze obecně z něčeho těžit jen výhody? Já s tím, jak funguje Brusel mám taky dost problém, ale nevím, zda když vystoupíme z EU, zda to pak pro nás nebude ještě horší. Jednak ztratíme asi i dost výhod, ale taky se bojím, že by se nás řada rozhodnutí týkala i tak, jen bysme už o nich nemo...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ombudsman: Veřejnost může ovlivnit budoucnost větrných a solárních elektráren

22:33 Ombudsman: Veřejnost může ovlivnit budoucnost větrných a solárních elektráren

Víte, že ve vašem okolí mohou vyrůst větrné nebo solární elektrárny?