„Je to skvělá zpráva a to hned z několika důvodů. Každé slůně přispívá k zachování tohoto ohroženého a zranitelného druhu, to především. Ale bylo by také skvělým dárkem pro návštěvníky naší zoologické zahrady. Lze si nyní jen intenzívně přát, aby vše dobře dopadlo,“ prohlásil primátor Miroslav Adámek.
Příběh zlínských slonů se začal psát v dubnu 2003, kdy zoo po dlouhých pěti letech jednání získala tři samice z jihoafrického Krugerova parku – devítiletou Kali, osmiletou Zolu a sedmiletou Ulu.
Původním záměrem zlínské zoo byl pouze chov slonic. Pro chov sloního samce by bylo nutné vybudovat samostatný pavilon i venkovní výběh, vzhledem k tehdejším prostorovým i finančním možnostem zoo to však nebylo možné. V souvislosti s plánovaným rozvojem zoo a celkovým obratem v chovu slonů v Evropě však v roce 2014 došlo k zásadní změně. Evropská asociace zoologických zahrad požádala o zapojení geneticky významných zlínských slonic do chovného programu, ať již přímo ve Zlíně nebo v jiném zařízení. ZOO Zlín se rozhodla přistoupit k umělé inseminaci slonic a v rámci připravovaného projektu Karibuni vybudovat největší vnitřní ustájení - rozloha 3 000 metrů čtverečních - pro slony v Evropě.
První krok k vytouženému slůněti přišel v roce 2014. Nabídku na spolupráci přijal Con Mul, odborník na chov slonů z nizozemského Ouwehands Dierenpark Rhenen. „Dva roky ošetřovatelé pod vedením Cona Mula pozvolna připravovali slonice na inseminaci. Trénink spočíval ve zvládnutí velkého množství cviků, které na sebe postupně navazovaly. Slonice tak byly postupně připravovány na všechny úkony, které jsou pro provedení inseminace nezbytné,“ prozradil Roman Horský, ředitel ZOO Zlín.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV