Za této situace se na neurologickém oddělení v Oblastní nemocnici Trutnov po modernizaci znovu otevírá spánková laboratoř. Jde o první pracoviště tohoto typu v rámci Zdravotnického holdingu královéhradeckého kraje. V celém Královéhradeckém kraji jsou pouze tři zařízení tohoto typu.
Hlavní úlohou pracoviště je vyšetření a léčba poruch dýchání ve spánku, zejména syndromu obstrukční spánkové apnoe (OSA). V menší míře jsou vyšetřováni pacienti s podezřením na tzv. abnormní pohyby končetinami ve spánku, označované též jako syndrom neklidných nohou, spánkovou epilepsii nebo parasomnii (noční děs). Diagnózu si ale také mohou nechat určit lidé stěžující si na zvýšenou denní spavost. Čekací doba na vyšetření se aktuálně pohybuje v řádu několika týdnů. Laboratoří projde ročně 80 pacientů.
„V trutnovské nemocnici má vyšetření spánku tradici již od roku 2006, kdy byl na oddělení neurologie zahájen provoz spánkové laboratoře vybavené celonoční videopolysomnografií. V letošním roce jsme ale na oddělení zakoupili nový modernější přístroj za více než 400 tis. Kč umožňující sledování široké škály parametrů“ vysvětluje ředitel nemocnice Ing. Miroslav Procházka.
„Během vyšetření je pacientovi snímán videozáznam spánku a jsou sledovány EEG, EKG, dechová aktivita, oční pohyby, EMG – svalová aktivita, okysličení krve a další parametry. Pacient se k vyšetření dostavuje večer a odchází ráno po vyspání. S sebou si bere noční oděv a toaletní potřeby, jinak není potřeba žádná příprava.“ Popisuje průběh vyšetření primář oddělení neurologie MUDr. Petr Fibrich. Vlastní vyšetření pak probíhá pod dohledem vyškolené laborantky a samotné vyhodnocení spánku následně provádí neurolog specializovaný ve spánkové medicíně (somnolog).
„Moderní vybavení spánkové laboratoře v Oblastní nemocnici Trutnov umožňuje v rámci krajského zdravotnictví nabídnout našim pacientům tyto velmi žádané služby na velmi kvalitní úrovni. Aktuálně navíc s benefitem relativně kratších čekacích dob.“ Dodává náměstek pro zdravotnictví Aleš Cabicar.
Syndrom spánkové apnoe je onemocnění projevující se opakovanými zástavami dýchání ve spánku (apnoe), které vedou ke snížení okysličení krve a častému doprovodnému chrápání. Každý zdravý člověk může mít až 5 apnoí za hodinu, teprve větší počet je již abnormní. Nad 15 apnoí za hodinu prudce rostou zdravotní rizika onemocnění.
Spánková apnoe postihuje minimálně 4% populace, častěji muže, zejména obézní. Je prokázáno, že neléčené onemocnění zkracuje život v důsledku zvýšení rizika oběhových a metabolických onemocnění (vysoký krevní tlak, onemocnění srdce a cév včetně cévní mozkové příhody, cukrovka a další). V důsledku zhoršené struktury spánku bývají také pacienti v průběhu dne nevyspalí. Ospalost a snížení pozornosti zvyšuje například riziko dopravních nehod. Špatná kvalita spánku vede také ke zhoršení paměti, poklesu celkové výkonnosti a přispívá k obezitě.
Proto je důležité problém nejen rozpoznat a pojmenovat, ale samozřejmě také léčit. Léčba středně těžkého a těžkého stupně spánkové apnoe se provádí tzv. kontinuálním přetlakem v dýchacích cestách ve spánku (CPAP). Tato léčba zajišťuje průchodnost dýchacích cest ve spánku proudem vzduchu pomocí masky přiložené na nos, případně i na ústa. Tím dochází k úpravě okysličení organismu a snížení nežádoucích zdravotních komplikací. Pacienti se při této léčbě často cítí výrazně vyspalejší a svěžejší během dne. Speciální přístroj s maskou si pacient po vyzkoušení může pořídit domů, léčbu hradí zdravotní pojišťovna.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
_635477466366665011.jpg&id=25948)
