Stěžovatelka byla v evidenci úřadu práce a na základě doporučenky úřadu práce se ucházela u firmy o místo. Dostavila se k zaměstnavateli a ústně se dohodli s tím, že během dne bude vyhotovena písemná dohoda o provedení práce. Ještě předtím ale zaměstnavatel požadoval „praktickou zkoušku“, tj. určitou formu výběrového řízení, kdy stěžovatelka po dobu přibližně 2,5 hodiny vykonávala práci, aby tím zaměstnavateli potvrdila, že je vhodnou kandidátkou na danou pozici. Písemnou dohodu pak ten samý den skutečně sepsali a zaměstnavatel ji zaslal i úřadu práce.

Shodou okolností v době, kdy stěžovatelka absolvovala praktickou zkoušku, prováděl u zaměstnavatele kontrolu oblastní inspektorát práce. Zjistil, že zde stěžovatelka pracuje, aniž by mezi ní a zaměstnavatelem existoval pracovněprávní vztah, tj. pracuje nelegálně. Informoval o tom úřad práce, který stěžovatelku následně vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání. Stěžovatelka se odvolala, ale MPSV v odvolacím řízení potvrdilo vyřazení z evidence úřadu práce.

Ombudsmanka vytkla ministerstvu pochybení. Ministerstvo totiž neprokázalo, že stěžovatelka skutečně vykonávala nelegální práci, přesto byla vyřazením z evidence ÚP potrestána. Byl to její první den na pracovišti a jak ona, tak zaměstnavatel od začátku shodně uváděli, že šlo jen o práci v rámci časově omezeného výběrového řízení, které mělo ověřit, jestli stěžovatelka splňuje zaměstnavatelovy požadavky. Stěžovatelka tak v době kontroly nevykonávala soustavnou práci, což je podstatný znak nelegálního zaměstnání.