Babiš neuhnul ani o milimetr a doktora zlomil vejpůl. Bývalý koordinátor pro očkování promluvil. Jenže jeho kolegové taky. A to je ještě horší

02.03.2021 19:00

Krásný dům s výhledem do lesů, upravená zahrada, posekaný trávník a koš na basketbal. Tak podle získaných fotografií vypadá vila bývalého národního koordinátora pro očkování Zdeňka Blahuty v Rožnově pod Radhoštěm. Právě Blahuta v úterý vystoupil v médiích, aby vysvětlil, proč se svého postu vzdal. „Zúčastňoval jsem se některých telekonferencí, které byly například s Asociací krajů a podobně. A to probíhalo ve stejném duchu. To je člověk, který je naprosto… který by tuto zemi prostě neměl řídit,“ zaznělo od něj na adresu premiéra.

Babiš neuhnul ani o milimetr a doktora zlomil vejpůl. Bývalý koordinátor pro očkování promluvil. Jenže jeho kolegové taky. A to je ještě horší
Foto: SÚKL
Popisek: Bývalý ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta
reklama

Anketa

Nechali byste si píchnout vakcínu Sputnik V? (Ptáme se od 2.3.2021)

89%
11%
hlasovalo: 30161 lidí
Toho sice redakce požádala o reakci na zmíněná slova, avšak premiér nereagoval. Za to se nám ozval jeden z Blahutových exkolegů a rovněž zdroj z ministerstva zdravotnictví. „O Babišovi si myslím své, ale Blahuta v té povrchní kritice zapomněl na to, jak pracoval na SÚKLu on," sdělil. Co přesně tím myslel?

Podle tohoto vysokého úředníka resortu zdravotnictví v době, kdy byl Blahuta ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv, pod jeho vedením bez ladu a skladu ležely až desítky tisíc nevyřízených spisů, byla zdlouhavá správní řízení a naprosto nefungovala sekce zdravotnických prostředků.

„O personálních propojeních si jistě dohledáte své," doplnil.

Tak se i stalo.

Před více jak pěti lety vyšel v odborném periodiku Medical Tribune článek, který se věnoval výhradně Zdeňkovi Blahutovi. Tehdy šlo o souvislosti s IT firmou Tronevia, která pro SÚKL pracovala. Už v roce 2013 přitom zmíněný Medical Tribune upozornil na to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv zadává IT zakázky firmám za kontroverzních okolností.

„V roce 2012 uzavřel SÚKL smlouvu se společností Tronevia a.s. Ukázalo se, že tuto firmu založil bývalý IT zaměstnanec Miloš Klápště se svým společníkem a zakázky v hodnotě desítek milionů získala firma jen pár měsíců po svém založení. Vedení SÚKL postupně připouští, že ústav se stává na Tronevii závislý – autorská práva pro klíčové aplikace (e-recept, LEK 13, DIS 13, ESB) drží právě tato firma," uvedl web.

Kvůli této údajné závislosti zadal SÚKL zakázky firmě Tronevia bez soutěže už v minulosti; do roku 2016 si firma díky spolupráci s lékovým ústavem přišla na více než 108 milionů korun.

A pointa? Blahuta v té době tvrdil, že o problému příliš neví, že jde o zděděnou záležitost. Jenomže byl to znovu Medical Tribune, který prokázal, že tomu tak není. Podle zveřejněných dokumentů totiž v době, kdy Blahuta přicházel do úřadu, byl konkrétně na firmu Tronevia upozorněn.

„My jsme se ministra opakovaně v předchozích měsících ptali, jak se tato situace vyvíjí a byli jsme ujištěni, že je vše v pořádku. A nyní čelíme situaci, kdy se zdá, že SÚKL vynaložil desítky milionů úplně zbytečně," rozčiloval se v minulosti profesor Vyzula, člen sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Exředitel SÚKLu Martin Beneš, vlevo (zdroj: SÚKL)

Tehdy pátrání skončilo, stejně jako dominantní působení uvedené firmy.

Nyní dejme prostor našemu zdroji přímo ze SÚKLu. Jeho slova dají vykreslenému příběhu nový záměr.

Anketa

Jaká opatření NEBUDETE dodržovat?

hlasovalo: 5538 lidí
„Na SÚKLu se vědělo, že ta firma vzniká a že budeme spolupracovat. Jestli byla nějaká jména, o nichž se hovořilo více než o jiných, pak kromě pana ředitele Blahuty, který o problému zcela jistě věděl, to byl ještě exposlanec ODS Marek Šnajdr a bývalý ředitel SÚKLu Martin Beneš. Toto trio se zmiňovalo hodně, nikdo však po dané linii, co se Tronevie týká, nešel. Víc si nepamatuji," dodal náš zdroj z daného prostředí.

Mimochodem firma podniká dosud. Její sídlo je na prestižní adrese v pražské Kaprově ulici na Starém Městě, ačkoli jsou oba členové správní rady mimopražští. Jeden z Brna, druhý z Unhoště.

Bývalý ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta, jehož do funkce v roce 2014 usadil sociální demokrat Svatopluk Němeček, měl přitom s ekonomickými rozvahami bohaté zkušenosti a počítat bezesporu uměl. Minimálně příjmy v soukromých firmách.

Už mezi lety 1991-1993 působil jako ředitel a člen představenstva v ostravské firmě PHARMOS, mezi lety 2001-2007 byl společníkem korporace UNTRACO, v témže čase (2003-2010) zastával pozici jednatele firmy Lékárna u pošty Opava. Další jednatelkou byla jeho žena. Ve firmě Lékárna na poliklinice Frenštát p. R., s.r.o. byl mezi lety 2003-2010 taktéž jednatelem. Zde držel jednapadesátiprocentní obchodní podíl. V následujícím období, tedy hovoříme o letech 2008–2014, byl Blahuta místopředseda představenstva SEKULUS a.s. Společníkem byl i ve firmě EXPRES ZDRAVÍ, toho času v likvidaci. O tu pečoval společně s podnikatelem Alešem Mazgajem, podnikatelem v realitách, zakladatelem a spolumajitelem farmaceutické společnosti PHARMOS.

  • „Instalace PharmDr. Blahuty, dřívějšího podnikatele ze severní Moravy v oblasti lékárenství a zástupce velkých farmaceutických hráčů na trhu, nepůsobí dobře." Reakce bývalého místopředsedy TOP 09 Leoše Hegera k Blahutovu jmenování, 11. 2. 2014

Jak snadno lze dohledat Blahutovu minulost, o dost těžší je to s přítomností.

Naši redakci zajímalo především to, jak se Blahuta, více podnikatel než úředník, dostal na vysoce citlivou funkci národního koordinátora pro očkování. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) měl Blahutu vybrat na základě doporučení, kdo jej doporučil, sám netuší. Neví to ani bývalí náměstci resortu, které jsme v úterý oslovili.

Co se ovšem ví, je vztah premiéra Babiše a exkoordinátora Blahuty. Ten o něm hovoří jako o nepříjemném. Babiš prý vyvíjel tlak a Blahutovi se špatně pracovalo. Premiér má podle něj tendenci do všeho zasahovat, aniž by rozuměl tomu, do čeho vstupuje. A má problém udržet myšlenku, přeskakuje z tématu na téma a svá rozhodnutí často mění.

Jenomže náš další zdroj, s nímž jsme hovořili, vidí věc jinak. Vybavuje si totiž několik online konferencí, jichž se účastnil jak Blahuta, tak například i Roman Prymula a řada dalších. „Premiér byl jako obvykle ve formě a tlačil, mně už tehdy přišlo, že pan Blahuta není na podobný přístup absolutně stavěný, takže ho Babiš zlomil vejpůl asi za tři minuty, ale nepadlo sprosté slovo, nic, když nadával, tak jako obvykle, že to je pomalé, na ho*no, že to už mělo být a podobně," přiblížil pocity od konferenčního stolu.

I to málo prý ale stačilo.

„To byl vlastně i celý ten problém, který strašlivým způsobem znechucoval i jiné lidi než mě. Protože on samozřejmě rozhodoval, kdo dostane kolik vakcíny, jestli pošleme něco navíc do Libereckého kraje nebo do kraje Vysočina a podobně. A on to opravdu všechno zdůvodňoval tím, že to je všechno politika,“ doplnil naštvaně Blahuta ve svém úterním interview.

Vraťme se ještě naposledy do minulosti. Pokud totiž odložíme pocity o tom, kdo je horší ve vzájemné komunikaci, zůstanou fakta.

Jedním z nich je i to, že Blahuta v roce 2017 nezvládl přípravu e-receptu, což ho stálo krk.

Kritici z řad odborné i pacientské veřejnosti včetně tehdejšího ministra Adama Vojtěcha totiž opakovaně tvrdili, že ani koncem roku 2017 systém nefungoval tak, jak měl. Blahuta na kritiku reagoval po svém; dopisem premiérovi, ve kterém si stěžoval, že se nemluví o skutečných důvodech kritiky eReceptu, jímž podle Blahuty bylo rozkrytí černé díry v předepisování léčivých přípravků a různých vazeb mezi lékaři a lékárníky.

„Po tomto vyjádření na něj začaly útočit především Česká lékárenská komora a Česká lékařská komora. Zdeněk Blahuta poté na post ředitele SÚKL ke konci roku 2017 rezignoval, ale tvrdí, že jeho rezignace s projektem nesouvisela a že se rozhodl skončit především kvůli vztahu s ministrem Adamem Vojtěchem, protože nebyli schopni vzájemně spolupracovat," psala média před necelými čtyřmi lety.

Podle tehdejšího oficiálního sdělení resortu zdravotnictví odešel ředitel Blahuta z funkce z osobních důvodů.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pro Prahu 9 je testování žáků antigenními testy hazard se zdravím. Padlo řešení

18:11 Pro Prahu 9 je testování žáků antigenními testy hazard se zdravím. Padlo řešení

Městská část Praha 9 nesouhlasí s metodou povinného testování žáků na COVID-19, kterou nařídilo mini…