6x měsíčně do Motola s rakovinou. Stát s ní vymetl, šla na to jinak

16.10.2023 12:15 | Reportáž

PŘÍBĚH Celý život se věnovala pomoci potřebným, hlavně dětem. Peníze, co měla, dávala na charitu. Dnes sama potřebuje pomoc. Marcela Stehlíková-Rakkas nyní bojuje sama o život s těžkou rakovinou. 6x měsíčně musí kvůli léčbě jezdit do Prahy, konkrétně do nemocnice Motol. Činí tak s pomocí přátel a sousedů. Žádala stát o příspěvek na pořízení osobního vozu, úřad, konkrétně Úřad práce a ČSSZ, s ní však vymetl. Na její potíž však vznikla sbírka.

6x měsíčně do Motola s rakovinou. Stát s ní vymetl, šla na to jinak
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Nedostavěný most před nemocnicí Motol

Padesátiletá Marcela z Unhoště u Kladna to v životě nikdy neměla lehké, její syn zemřel na rakovinu v 17 letech…

Úřady řekly NE – není na to patřičná kolonka

Žádala úřady o příspěvek na dopravu, na motorové vozidlo a to jí zamítli. Dle paragrafu 9 odstavec 2 zákona 329 z roku 2011 Sbírky zákonů, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, a změně souvisejících zákonů má nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržného systému osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

Nemá tedy těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí či těžkou mentální retardaci a nemá nárok na příspěvek. Je zkrátka jen vážně nemocná.

Anketa

Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?

97%
hlasovalo: 29497 lidí

OSSZ Kladno byla požádána 29. 5. o posouzení zdravotního stavu a to bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Posudkový závěr zní, že nejde o osobu, která má ve smyslu paragrafu atd. těžkou vadu nebo hlubokou mentální retardaci.

Striktní tabulky

Takže musí jet hromadnou dopravou nebo s někým do Motola šestkrát do měsíce. V pátek tam jede na krevní vyšetření, protože bioléčbu a chemoterapii dají jen v případě, že vycházejí krevní testy. Tam tedy stráví tři čtvrtě dne na dlouhých vyšetřeních, a pokud je to v pořádku, tak tam v sobotu jede na bioléčbu a chemoterapii. Tedy hned následující den. Sobotu dostane bioléčbu a po jejím skončení ji připojí jednu dávku chemoterapie a druhou jí připojí k portu, který má voperovaný, tedy pumpu, která jí to dávkuje od soboty do neděle a v neděli tam jede na odpojení toho portu. Během té terapie, kdy je to dělo nejvíce oslabeno, tam musí jezdit. Prosí u známých, u sousedů, aby jí tam vzali. Auto těžko někdo půjčí. A veřejnou dopravou to už nezvládá nehledě na skutečnost, že tělo fakticky bez imunity je ve veřejné dopravě vystaveno přímo šílené zátěži. 
A proto potřebuje auto, aby se mohla pravidelně dopravovat do Motola. Žádnou extra značku, prostě „ojeté přibližovalo“.

Naděje…

Nemoc jí propukla  před necelými dvěma roky. Letos na jaře tedy žádala o příspěvek na auto. Má invalidku třetího stupně, takže je v takovém stavu, že si nemůže přivydělávat a peníze nemá.

„Peníze chci použít na koupi auta, do kterého nebudu muset hned investovat na opravy. Budu soběstačná, nebudu se muset nikoho prosit, aby mě odvezl na léčbu. Když se nevybere cílová částka, budu dál jezdit na léčbu jako dosud autobusem nebo půjčeným autem. Pokud se vybere víc, koupím si kvalitní zdravotní matraci a jiné pomůcky pro zmenšení bolesti,“ sděluje sama nemocná.

Přispět lze pomocí internetové stránky.  Sbírka se v závěru zdaní a pak se odevzdá potřebnému. V systému příspěvku je navíc možnost dar navýšit o provizi  pro Donio, jinak z toho internetová platforma nemá nic.

ParlamentníListy.cz žádaly o vyjádření k případu i Českou správu sociálního zabezpečení, tedy orgán, který rozhodl o neposkytnutí příspěvku.

„O příspěvku na mobilitu rozhoduje Úřad práce České republiky, přičemž odvolání proti tomuto rozhodnutí řeší Ministerstvo práce a sociálních věcí. Současně bez písemného souhlasu, že dotčená osoba souhlasí se zveřejněním údajů o jeho osobě, není Česká správa sociálního zabezpečení oprávněna poskytnout požadované informace,“ uvedla Tereza Koukolová, zastupující vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí z ČSSZ.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Průlom: Tři roky covid-buzerace. Němci se ptají a chtějí trestat

13:45 Průlom: Tři roky covid-buzerace. Němci se ptají a chtějí trestat

Dvacet devět procent Němců si myslí, že politici by měli být potrestáni za to, co prováděli za covid…