Průlom: Tři roky covid-buzerace. Němci se ptají a chtějí trestat

27.03.2024 13:45

Dvacet devět procent Němců si myslí, že politici by měli být potrestáni za to, co prováděli za covidové pandemie. Z čísel také vyplývá, že tři roky covidu zcela rozložily důvěru Němců ve stát. Někteří experti označili čísla za šokující, jiní se ale diví, že je tak nízké. Téma oživily i otištěné protokoly z jednání, z nichž vyplynulo, že rozhodování politiků šla často i proti expertům, kteří před opatřeními varovali.

Průlom: Tři roky covid-buzerace. Němci se ptají a chtějí trestat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Očkování proti koronaviru, ilustrační foto

V Německu se začíná vážně debatovat o opatřeních, která byla vládou na občany uvalena v době pandemie. Píše se o problematickém přijímání některých opatření, zatímco nezanedbatelná část občanů vyjadřuje názor, že jejich autoři patří před soud.

Anketa

Škodí Andrej Babiš České republice?

13%
85%
hlasovalo: 42160 lidí

Němečtí politici drželi plné tři roky „ostrý kurz“ a podporovali co nejpřísnější opatření hluboko do roku 2022.

Zveřejněné protokoly z jednání přitom odhalují, že opatření byla přijímána často netransparentně, a mnoho z nich, hlavně zavírání škol, bylo prosazováno politiky i proti vůli poradců a expertů.

O dokumentech, ukazujících rozsah vládního „ostrého kurzu“ za Angely Merkelové i Olafa Scholze, píše obsáhleji deník Bild.

Bývalá spolková ministryně pro rodinné záležitosti ve druhé vládě Angely Merkelové (2009–2013) Kristina Schröderová připouští, že pandemické uzávěry byly „zdaleka nejzávažnější zásahy do lidských práv od druhé světové války“.

Schröderová dnes hovoří o tom, že se o opatřeních málo diskutovalo a jejich kritici byli terčem zesměšňování. Díky tomu se prosadily věci, které byly do té doby považovány za nemožné. „Nebraly se ohledy a nebyla věnována pozornost proporcionalitě,“ uznává exministryně.

V její funkci se během pandemie vystřídaly sociální demokratky Franziska Giffeyová a Christine Lambrechtová. Klíčovou postavou byl ale Jens Spahn, ministr zdavotnictví. Tomu role „maršála koronaviru“ vynesla pozici prvního místopředsedy a korunního prince CDU.

Na podzim 2020 proslul ostrým mediálním vystoupením, že hlavní příčinou pandemie jsou „návštěvy večírků a klubů“. Téhož večera jej novináři na jednom večírku s partajními sponzory zachytili a následně měl pozitivní test.

Ministr Spahn také pro ministerstvo objednal bez výběrového řízení půl milionu předražených respirátorů od společnosti, které dělal lobbistu jeho manžel. Masky nakoupené v Singapuru v ceně 1,73 dolaru za kus měly být ministerstvu dodány za 4,50 dolaru.

Zjištění z protokolů podle Bildu ukazují, pod jaký tlak se dostala demokracie. Například majitelé restaurací, na které opatření těžce dopadla, nyní zjišťují, že vláda plošná opatření přijímala, aniž by řešila jejich ekonomickou situaci.

Proto celkem není divu, že podnikatelé i další lidé cítí, jak byli za covidu opuštěni a ponecháni svým problémům sami.

Celá společnost se pak utvrzuje v pocitu, že ostrá zákazová politika nebyla dostatečně zvážena a obrovskému nákladnému společenskému experimentu čelili možná zbytečně.

Spolková republika si zakládá na stabilitě a předvídatelnosti právního prostředí, ale za korony se dramaticky zvýšila četnost mimořádných opatření, které tuto předvídatelnost narušovaly. Výsledkem je, i podle dat, obrovský propad důvěry ve stát a jeho instituce. Podle osloveného sociologa se státu tuto důvěru doposud nepovedlo vrátit.

O výsledcích průzkumu hovoří sociolog Kai Unzicker z Bertelsmannovy nadace jako o alarmujících: „Lidé cítí nespravedlnost a podle všeho se to zhoršuje.“

Vzrušené debaty o očkování a rouškách podle sociologa rozbily společenskou soudržnost. Průzkum podle expertů z univerzit ukázal, že očkování a nošení roušek se pro řadu lidí stalo za pandemie důležitou součástí jejich identity. A tomu odpovídalo i chování k těm, kteří roušku neměli nebo se nechtěli očkovat.

Politici toto rozdělení ještě přiživovali, když přijímali a hájili opatření, která neočkované lidi částečně vylučovala z veřejného života.

Výsledkem je, že podle průzkumů žádá 29 procent dotázaných potrestání politiků, kteří o opatřeních rozhodovali. A 19 procent žádá, aby odpovědnost nesli i vědci, kteří jim radili.

Při záběrech na exministra Spahna se mnozí ptají, jestli těch 29 procent není ještě příliš málo.

 

 

 

Podle sociologa jsou to děsivá čísla. Ukazují prý, že stres vzniklý za pandemie mezi lidmi stále přetrvává. Někteří komentátoři ale pro názory lidí vyjadřuji pochopení.

Exministryně Schröderová, která v době pandemie už v politice nepůsobila, to ale vidí jasně: „Musíme si otevřeně promluvit o tom, kam až dokázala politika zajít.“ Zároveň si myslí, že tehdejší politici mají problém svou odpovědnost sami sobě přiznat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

COVID

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Jakub Vosáhlo

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

Korespondenční volba

Jak se bude prosím kontrolovat platnost dokladů (OP, pas a pod.) při korespondenční volbě ? Děkuji za info. Tůmová

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Průlom: Tři roky covid-buzerace. Němci se ptají a chtějí trestat

13:45 Průlom: Tři roky covid-buzerace. Němci se ptají a chtějí trestat

Dvacet devět procent Němců si myslí, že politici by měli být potrestáni za to, co prováděli za covid…