Lékař odborník: Pacienti neví, že mají nárok na svou zdravotní dokumentaci

Amalgámové plomby překvapivě plní novinové titulky. Na jaké straně stojíte?

Já osobně stojím na straně reforem. Je jasné, že každá reforma polarizuje společnost a její tvůrci jsou pod tlakem odborné i široké veřejnosti. Právě amalgámové plomby se možná trochu překvapivě staly symbolem letošních reforem, podobně jako za minulé vlády třiceti korunový poplatek. Nabídnout pacientovi jeden plně hrazený výkon je jistě správná myšlenka: pokud je ale opravdu plně hrazený. Je pochopitelné, že zubní lékaři odmítají pracovat pod náklady. Obě strany sporu lze pochopit, ale reformy jsou nutné, to už je dnes jasné asi každému soudnému člověku.

Začátek letošního roku byl pro lékaře možná klíčovým. Díky akci „Děkujeme, odcházíme" se mnoho občanů dozvědělo, že lékařská profese přeci jen není tím zlatým dolem, jak se říkávalo. Jak se na akci díváte zpětně, jak hodnotíte práci doktora Engela a co byste poradil lidem, kteří se teprve rozhodují, zdali má smysl medicínu šest let studovat?

Neznám ve světě jediný zdravotní systém, který by disponoval dostatečným objemem prostředků. Chápu naše lékaře v tom, že chtějí být adekvátně odměňováni, zejména víme-li, že na zdravotnictví dáváme méně financí než vyspělé státy. Rozumím tomu, že lékaři pro svou práci potřebují důstojné ekonomické podmínky, kterých se jim bohužel často nedostává.

Co se týká samotné stávky lékařů, tak ta byla velmi emotivní. Myslím si ovšem, že lékařskému stavu v očích pacientů příliš neprospěla. Princip: „odejdeme - umřete" podle mého názoru velmi rozdělil veřejnost. Ta vnímá lékaře jako nespornou autoritu, na druhé straně očekává, že je-li medicína posláním, neměly by být finanční požadavky lékařů prioritou.

AKTUÁLNĚ:

Paušální přidání peněz je sice jistým řešením, ale rozhodně by mu měly předcházet kroky k zefektivnění stávajícího systému. Cestou je transparentnost v nakládání s finančními prostředky, zabránění plýtvání ať už vědomému či z nevědomosti, duplicitám ve vyšetřeních či v předepisování léků. Je to právě plýtvání, které připravuje lékaře o peníze. Stávka především ukázala to, že bez reforem se dále nepohneme. A rada budoucím studentům? Studujte medicínu, je krásná!

Martin Engel pro ParlamentniListy.cz v únoru řekl (ZDE), že "Šmucler a Chrenek chtěli ovládnout zdravotnictví". Jak toto vnímáte? Lze ovládnout systém zvaný zdravotnictví?

„Ovládat - neovládat zdravotnictví" to jsou zase jen takové mediální bubliny - osobně se privatizace českého zdravotnictví vůbec neobávám. Už mnohokrát v historii se ukázalo, že stát není dobrý hospodář a soukromý sektor je prokazatelně lepší cestou k efektivitě. Už jenom to, že stát si některé kroky nemůže politicky dovolit, jakkoli jsou opodstatněné a nezbytné! Příkladem budiž například optimalizace sítě zdravotnických zařízení, při níž byl soukromý sektor úspěšný. Privatizované středočeské nemocnice jsou až na výjimky v černých číslech. Klíčem ke stabilitě je připravovaná reforma zdravotnictví s akcentovanou rolí zdravotních pojišťoven. Fakultní nemocnice, jako garant kvalitní zdravotní péče a s nimi věda a výzkum, by však měly zůstat v rukou státu.

Vás už mnoho let odborná veřejnost spojuje s Elektronickou zdravotní knížkou IZIP. Můžete stručně vysvětlit, jaké je poslání této karty?

Nejprve bych rád upozornil, že jde o knížku - Elektronickou zdravotní knížku (EZK). Rozdíl mezi kartou a knížkou je přesně ten rozdíl i u EZK - v širokém rozsahu informací a možností. Řada pacientů ani neví, že mají ze zákona nárok na svou zdravotní dokumentaci. Informací o jejich zdravotním stavu se jim dostane jen málo, sami si o dokumentaci málokdy řeknou. Lékaři mezi sebou někdy téměř nekomunikují, průběžné informace o pacientovi si mezi sebou nepředávají. A toto právě má řešit Elektronická zdravotní knížka. EZK si můžeme představit jako bezpečný elektronický box na internetu, patřící pacientovi, do kterého poskytovatelé zdravotní péče zapisují výsledky provedených vyšetření, resp. lékaři se jeho prostřednictvím mohou dostat rychle k potřebným informacím uloženým v jiných zdravotnických informačních systémech zapsaných jiným lékařem.

Svým pohybem po zdravotnických zařízeních pacient tyto výsledky prostřednictvím EZK distribuuje a umožňuje tak sdílení informací mezi poskytovateli zdravotní péče. Ve výsledku jsou všichni spokojeni. Zákon o nároku na zdravotní dokumentaci je naplněn ve vrchovaté míře, navíc s respektem k míře rozpracovanosti dané diagnózy, pacient je aktivně vtažen do procesu léčby jako suverénní informovaný partner a lékaři mají tolik potřebné informace od svých kolegů. Navíc v ten správný čas, tedy když je pacient v ordinaci.

Podle loňských informací se do systému Elektronických zdravotních knížek zapojila velká část pojištěnců VZP, na 20 000 zdravotnických pracovníků, přes 100 nemocnic a téměř polovina lékáren na našem území. Proč?

Je to jednoduché. Prostě zdravotnická zařízení chápou potřebu takového systému. V nemocnicích totiž už dávno princip sdílení informací funguje. Nedávno jsem absolvoval sérii vyšetření ve fakultní nemocnici. "Než dojdete na další vyšetření, budete mít zprávu v systému," říkali mi. A bylo tomu tak. Sdílení informací je pro efektivní diagnostiku klíčové. Venku, za ploty nemocnic, ale nic takového není. Jenže to je právě to prostředí, ve kterém se pacient pohybuje daleko častěji, resp. předtím, než skončí v nemocnici. Zdravotnická zařízení chtějí být v léčbě efektivní, chtějí zdravotní informace sdílet nejen uvnitř systému, ale i mezi sebou. Proto se do systému EZK zapojují.

Občané také chtějí „vidět" do fungování zdravotnického systému a chtějí vědět, jaká jim je poskytována péče - ten který je nemocný, chce mít efektivnější zdravotní péči, bez zbytečných návštěv zdravotnických zařízení a naopak zdravý člověk, chce mít jistotu, že peníze vybrané na pojistném jsou užívány účelně.

Proč jste se rozhodli pro exkluzivitu s VZP ČR?

Rozjet systém elektronického zdravotnictví je běh na skutečně dlouhou trať s mnoha obtížnými překážkami na cestě. Zavést takový systém je proto možné pouze pod křídly dominantního partnera, a tou VZP ČR s 60 procenty podílu na trhu skutečně je. Procento zapojených klientů je totiž pro funkčnost klíčová. Pokud by neexistoval systém EZK|IZIP se dvěma a půl miliony pojištěnců, nežily by ani konkurenční projekty. Návštěva pacienta s takovou službou by byla spíše raritou, lékaři by odmítali spolupracovat, přestože, a to je třeba zdůraznit, je práce s daty plně automatizovaná. Podle našich zkušeností jsou tři uživatelé EZK z deseti pacientů denně minimem pro aktivní zapojení lékaře. A to je hranice, které se díky pojištěncům VZP ČR blížíme.

Čím se přesvědčují lékaři, aby EZK používali? Počítám, že nejde o nařízení, které musí dodržovat.

Lékaři jsou naši partneři, nic jim určitě nenařizujeme... Terénní lékaři potřebují nástroj ke sdílení informací, chtějí-li své pacienty efektivně léčit. A to oni chtějí. Sami cítí, že čím více se jich zapojí, tím kompletnější obraz o pacientovi budou mít. Jakákoliv nařízení jsou ovšem špatnou cestou. Praxe ve skandinávských zemích, které mají s elektronizací zdravotnictví dlouholeté zkušenosti, potvrzuje námi zvolenou cestu - cestu dobrovolnosti - za správnou. A jde zejména o samotného pacienta - čím více má o něm lékař informací, tím lepší je základ pro jeho rozhodnutí. Z tohoto pohledu jde o službu, která tu chybí, a proto terénní lékaři tuto službu vítají.

A stejná otázka z druhé strany: jak se přesvědčují velmi konzervativní čeští pojištěnci k tomu, aby používali Elektronické zdravotní knížky?

Rozhodně nemusíme nikoho dlouze přesvědčovat - průzkumy prokázaly, že až 94 procent pacientů by takovou službu chtělo. Zatím jsou pro pacienty jediným zdrojem informací pouze a jen lékaři. Výhody EZK jsou totiž natolik zřejmé, že i konzervativní lidé chápou, že taková služba dříve nebo později musí přijít.

Jaký je pro Vás osobně cíl projektu, kdy si řeknete: „Tak. Hotovo."

Z pohledu vyvinutí systému už máme hotovo, z pohledu penetrace EZK si hotovo řekneme, až bude mít každý pojištěnec svou knížku a bude zapojena většina lékařů v ČR. Na tom aktuálně velmi intenzivně pracujeme. Trochu se inspirujeme sloganem mobilních operátorů: „jsme posedlí pokrytím".

Z pohledu využívání EZK a jejich funkcionalit nemůže být hotovo nikdy, pokud chceme, aby EZK lékařům sloužila jako sofistikovaný nástroj k relevantním rozhodnutím. To je vzhledem k dynamice dnešní medicíny práce v podstatě nekonečná.

Jaký je vztah k celému záměru ze strany současného ministra zdravotnictví Leoše Hegera? Jednáte spolu?

Pana ministra Hegera si hluboce vážím a držím mu palce. Královéhradecká fakultní nemocnice se ještě pod jeho vedením do systému EZK zapojila jako jedna z prvních. Cítím ale určitou opatrnost k jakýmkoliv vyjádřením směrem ke společnosti IZIP. Ptáte se proč? Jednáme o zásadním majetkovém podílu VZP ČR ve společnosti IZIP, a.s. Pan ministr ví, že jsme suverénním zástupcem České republiky v mezinárodním projektu epSOS, ví také, že jsme jako jediní v konkurenci 168 států obdrželi ocenění nejlepšího světového projektu na tomto poli. Počtem uživatelů i zapojených zdravotnických zařízení jsme největší systém na světě. Našemu smluvnímu partnerovi VZP se díky atraktivitě EZK podařilo po letech odlivu pojištěnců obrátit tento trend, zlepšit výběr pojistného, lépe a efektivněji informovat své pojištěnce o čerpání prostředku na zdravotní péči a aktivně zapojit téměř polovinu svých klientů do procesu léčebně preventivní péče. Jsme samozřejmě připraveni, pokud to bude v zájmu VZP nabídnout systém k plošnému využití - tedy všem občanům ČR.

Čtěte také:

FOTOGALERIE K TÉMATU ZDRAVOTNICTVÍ :

Foto: Archiv IZIP