V posledních letech dlouhodobě klesá zájem studentů o technické obory. Za poklesem stojí hlavně nízká obliba technických předmětů jako matematika a fyzika. Bez změny přístupu k technickému vzdělávání hrozí nejen školství, ale celé ekonomice a společnosti v budoucnu velké obtíže. Úkolem nové vlády bude nastartovat změny co nejdříve po volbách, protože technologická vyspělost okolního světa na nás nepočká. Budoucnost technického vzdělávání stojí na dvou pilířích - větším zájmu studentů a užší spolupráci firem a škol.

Učitelé technických předmětů hrají naprosto klíčovou roli v motivaci dětí. Tento problém je potřeba řešit změnou systému výuky, tak aby se tyto předměty zdály dětem zajímavé a viděly v nich praktické použití pro svůj běžný život. Často ani rodiče nemají žádnou představu o šíři možného budoucího uplatnění. Nedostatku pracovních míst se přitom zrovna technici opravdu bát nemusí.

Sektorová analýza Národního vzdělávacího fondu (NVF) pro obor energetika ukazuje, že do roku 2016 by např. jen pro výrobu elektřiny, tepla a rozvod plynu v ČR mohl rozdíl mezi pracovníky odcházejícími do důchodu a absolventy příslušných technických oborů činit až 14 000 pracovníků. Největší šanci na uplatnění budou mít osoby s elektrotechnickým nebo strojírenským vzděláním - projektanti, konstruktéři, ICT specialisté, kvalifikovaní technici a specialisté na chemickou výrobu.