Konkrétní kontury zatím návrh nemá, ústy eurokomisařky Malmstrőmové zodpovědné za migrační politiku jsme se ale dozvěděli, že by mělo jít o opatření výjimečná a dočasná. 

Pro někoho jde o příklad oslabení schengenské dohody, pro jiné o logické vyústění akutních problémů s přílivem uprchlíků ze severní Afriky zmítané politickými nepokoji. Reakce Komise vyvolaná aktuální situací v tomto regionu každopádně předznamenává velmi závažný problém, kterému bude muset EU v příštích letech čelit.

Počet nelegálních imigrantů, kteří přicházejí do evropských zemí bez vidiny pracovního uplatnění a úspěšného zapojení do většinové společnosti, rok od roku roste. České republiky se tento trend zatím nedotýká, protože většina imigrantů dává přednost našim bohatším sousedům. Nemusí ale trvat dlouho a diskuse o možné "redistribuci" uprchlíků do všech členských zemí se může z bruselských kuloárů přenést na veřejnost. A nelze vyloučit, že i ČR, která má dnes jednu z nejpřísnějších azylových politik v unii, bude tlačena k uvolnění doposud poměrně konzervativního přístupu k migrační politice. Na příkladu zemí, kterých se uprchlické vlny zatím dotýkají nejvíce, se ukazuje, že tradiční evropský liberální přístup k migrační politice selhává. Důsledkem je i plíživé posilování pozice populistických a krajně pravicových hnutí napříč Evropou.