Od největší vlny povodní, které zasáhly severočeskou Raspenavu, uplynul již více než rok. Od chvíle, kdy voda v srpnu 2010 strhla zdejší silnice, mosty i další její součásti a odřízla tak ves na několik dnů od civilizace, se ale ani 13 měsíců od katastrofy příliš mnoho nezměnilo.
"Všechny projekty jsou na mrtvém bodě. Stále nemáme mosty, místo školky jsou hromady felu a hlíny, chybí kanalizace, nic se neděje," sdělila redakci obyvatelka Raspenavy Magda Zemanová, která v současnosti žije Praze, v obci ale má ale rodiče i další příbuzné.
"Když se lidé z Raspenavy podívají třeba na Frýdlant, který má nové silnice, mosty, všechno, tak je to k pláči. My jsme mrtvé město," dodala pro ParlamentníListy.cz.
Za pravdu jí dává i další obyvatelka obce, učitelka Dagmar Vondráčková. "Peníze nejsou a nebudou, Raspenava chátrá, silnice nejsou opravené, nevím, že by se někdo během roku angažoval, všechno leželo na dobrovolnících," uvedla posmutnělá obyvatelka pro ParlamentníListy.cz.
Vedení města spí
Vedení města podle obyvatel není v krocích týkajících se obnovy města dostatečně razantní. "Vedení je bezradné. Nebo spíš spí," svěřil se redakci další z Raspenavanů, Miroslav Rydzi. Jako výmluvný příklad uvádí kauzu zdejší školky.
Čtěte také:"Na vybudování školky je prý už uzavřená dodavatelská smlouva. Když se ale zeptáte starosty, kdy bude vhodná k užívání, jednou vám řekne, že za rok, podruhé, že za rok a půl, potřetí, že za dva. Z toho mi vychází, že smlouva ještě vůbec uzavřená není," stěžuje si obyvatel.
Starosta: Obnova bude. Ale postupně
Raspenavský starosta Pavel Lžičař přiznává, že obnova města je pomalá. "Nejsem spokojen s rychlostí, s jakou probíhá, trvá nám to," připustil pro ParlamentníListy.cz. Za hlavní problém považuje nedostatek financí. "Raspenava potřebuje 380 milionů, zatím nám stát poskytl 183 milionů," dodal pro redakci s tím, že další problémy skýtají třeba potíže s projektovými dokumentacemi. "Co se týče školky, práce už byly zahájeny," říká starosta.
Obec se dostala do úzkých zejména po 7. srpnu 2010, kdy se z koryt vylila říčka Smědá a další toky, kvůli čemuž přišly o střechu nad hlavou stovky obyvatel.
Vše končí ve Frýdlantu
Voda strhla i zdejší silnice a mosty, a tak byla třítisícová obec na několik dnů odříznuta od civilizace. Problém byl tehdy se zásobováním, hygienou i dodávkou vody. Většina pomoci se totiž podle obyvatel zastavila ve Frýdlantu a do Raspenavy se už nedostala. Totéž se týká ale i rekonstrukce poničené obce.
Mizivý byl i zájem politiků. Ač v době povodní na sever Čech cestovali jako na běžícím pásu, po jejich skončení jejich zájem polevil.
"Byl tu Klaus, Havel, to bylo plánované. Nikdo jiný ne, nevzpomínám si," sdělila redakci Dagmar Vondráčková. Starosta Lžičař jej ale považuje za adekvátní. Politici jsou prý úředníci a o obnovu měst se starají v rámci svých možností.
Více čtěte:
Povodně mají pátou oběť. Na kritických místech stále prší
Ministerstvo financí: Na povodně máme 3,32 miliardy
Vyplavené obce volily převážně staré vedení
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jana Šulcová
