Organizace Post Bellum, která vydává internetový magazín Paměť národa a zaznamenává též vzpomínky českých pamětníků na zásadní události 20. století, publikovala rozhovor s šéfem Sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndem Posseltem. Ten ve svých vyjádřeních útočí na český nacionalismus i strany vládní koalice. Hovořil o duševní a intelektuální zaostalosti těch, kdo proti sjezdu v Brně protestovali.

O čem Posselt mluvil? Rozhovor s ním magazín Paměti národa uvádí následujícím titulkem “Čeští nacionalisté intelektuálně zaostali, diskutují jako za dob Stalina.” Zprvu předák sudetských Němců neskrývá své nadšení nad průběhem jejich nedávného sjezdu v Brně. ”V každém bodu programu předstihl i má optimistická očekávání. Totéž platí o atmosféře a počtu účastníků,” uvádí Posselt.

Následně se vyjadřuje k manifestacím proti jeho sjezdu, na které do Brna dorazily tisíce lidí. “Ty protesty byly marginální a směšné. Čekal jsem víc, ale když jsem viděl, co to bylo za lidi – se svastikou, s ruskými vlajkami nebo s nápisem „panslavistické árijské hnutí“ nebo tak něco – bylo zjevné, co to bylo za lidi. Jsou to relikty minulosti. Dílem nacionalisté, dílem fašisté, kteří křivě označují za fašisty jiné lidi, dále komunisté, potom dosti podivné elementy slovanského extremismu. Podobně poskládanou sbírku stoupenců nejrůznějších ideologií minulosti nevídám zrovna často,” uvedl.

Fotogalerie: - Sjezd Sudeťáků začal

“Je potřeba si uvědomit, že strana tzv. motoristů sedí s paní Le Penovou, Orbánovými lidmi, Svobodnou stranou Rakouska a podobnými ve frakci v Evropském parlamentu, která si říká Patrioti pro Evropu. Ale přezdívá se jim Putinisté pro Evropu,” opírá se do vládní strany Motoristé sobě. Nezmínil však, že ve stejné frakci jsou také europoslanci nejsilnějšího hnutí ANO.

Proti brněnskému sjezdu prý neprotestovali běžní Češi, ale nacionalisté. A vůči nim se Posselt ostře vyslovil. “Čeští nacionalisté jsou samozřejmě duševně a intelektuálně zaostalí a vedou diskuzi jako za dob Stalina,“ uvedl v rozhovoru pro Paměť národa.

Obsáhlý rozhovor, který zdaleka není pouze o historii, ale i současné politice, české vládní koalici nebo Evropské unii, se sudetoněmeckým vůdcem pořídil magazín Paměti národa, který spadá pod neziskovku Post Bellum. Ta je přitom štědře dotována z veřejných rozpočtů, kromě jiného z ministerstva zahraničních věcí, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva kultury a několika dalších. Dále získává peníze z rozpočtů většiny krajů i řady českých měst.

Kupříkladu v roce 2024 získala neziskovka Post Bellum finanční příspěvky od Ministerstva zahraničních věcí (4 699 521 Kč), Ministerstva pro místní rozvoj (4 691 820 Kč), Ministerstva práce a sociálních věcí (3 642 000 Kč), Ministerstva kultury (1 685 056 Kč) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (1 443 191 Kč). Dále pak 4 540 329 Kč z rozpočtu hlavního města Prahy, dále pak statisícové částky od většiny jednotlivých krajů, statutárních i okresních měst apod. Celkem takto Post Bellum v roce 2024 vybralo z veřejných rozpočtů kolem 35 milionů korun. Další miliony potom ze zahraničí a od soukromých dárců.

Post Bellum a na tuto neziskovku navázaný projekt Paměť národa se prezentuje jako organizace, která uchovává vzpomínky našich pamětníků na děje v předchozím století, vyprávění válečných veteránů apod. V posledních letech se ovšem výrazně angažuje v podpoře Ukrajiny a v rámci svého Magazínu Paměti národa přináší články, které například zpochybňují kontinuitu české státnosti nebo se pokoušejí o změnu interpretace dějin, z níž náš národ vychází v daleko horším světle.

Fotogalerie: - Brňáci proti landsmanšaftu

Podle politologa a předsedy spolku Svatopluk Petra Druláka odhodil Posselt diplomatickou masku. “Pokud jde o výroky Bernda Posselta pro neziskovku Post Bellum, je zřejmé, že odložil diplomatickou masku, kterou měl v bezprostředních měsících před brněnským sjezdem. On ji odložil už poté, co přišlo usnesení českého parlamentu, který tu akci odmítl a Posselt se vyjadřoval velmi agresivně vůči lidem, kteří mají v České republice jasný demokratický mandát. Nyní přechází vyloženě do urážek a útoku. Posselt potvrzuje, že pod uhlazenou slupkou řečí o přátelství, kulturní spolupráci a usmíření se skrývá mimořádně agresivní síla, které nejde o žádný dialog. Jde jí o prosazení úzkých nacionalistických požadavků národa, který sám sebe identifikuje jako sudetští Němci. Jsou to slova německého nacionalisty. Není to velkoněmecký nacionalista, ale nacionalista zastupující jeden z německých kmenů, protože takto o sobě Němci mluví, že mají kmeny. Posselt jako kmenový náčelník agresivně útočí na lidi, kteří vykonávali své demokratické právo odporu vůči tomu, co se v Brně dělo,” komentuje profesor Drulák.

Fotogalerie: - V pavilonu

„Pak je zde nešťastná česká strana přisluhovačů a nebojím se říct kolaborantů, kteří jsou připraveni se kdykoli obrátit proti čemukoli, co představuje český národ a představuje národní hrdost. Jsou zvyklí obvykle poklonkovat Bruselu, to je jejich zažitý reflex. Sudetským Němcům se zase daří ten Bruselu a Evropu spojit se sudetoněmeckými nároky. Poklonkování Bruselu je zároveň poklonkování sudetským Němcům. Ta samotná neziskovka Post Bellum se vyznačuje poměrně rozsáhlými pokusy naprosto jednostranně přepisovat českou historii. Skutečnost, že pobírá významné veřejné zdroje, z toho dělá o to větší skandál,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Drulák.

ParlamentníListy.cz se pochopitelně obrátily s několika dotazy přímo na neziskovou organizaci Post Bellum. K datu vydání článku dosud žádné odpovědi nedorazily.

Psali jsme:

Co se u sudeťáků v Brně neřeklo? Knížák vytáhl zásadní věc

Zločin? Posseltova slova rozvášnila české politiky. Tuší návrat k dekretům

„Začneme litovat kata?“ Ľuboš Blaha se odvázal

Petr Holec: Pavel přiznal barvu. Díky Posseltovi