Důsledky zavedení přímé volby prezidenta pro fungování českého politického systému se zabýval diskusní seminář, který uspořádal CEVRO Institut. V úvodu prohlásil odborník na správní právo a emeritní profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy Dušan Hendrych, že zavedení přímé volby hlavy státu není šťastné řešení. „Je to zásah do ducha Ústavy. Když se tvořila, tak se o přímé volbě také uvažovalo. Ale pak zvítězil názor, že jsme parlamentní demokracií. Je to takový přílepek,“ konstatoval Dušan Hendrych.

Vůbec první profesor politologie na Univerzitě Karlově Miroslav Novák upozornil na to, že přímá volba hlavy státu je nejvíce rozšířena v Africe a Latinské Americe, nejméně pak v Asii a Evropě. „A v Evropě je nejvíce rozšířena v postkomunistických zemích. Chtělo by se říci s Ruskem a jeho satelity na věčné časy a nikdy jinak,“ uvedl Miroslav Novák, že jsme se k těmto státům tedy zase přiřadili.

Žádná přímá, ale banální reprezentativní demokracie

V Evropské unii je nyní čtrnáct zemí, v nichž se volí hlava státu přímo. Bývalý rektor CEVRO Institutu ale zdůraznil, že pro parlamentní režimy není přímá volba vhodná a navíc upozornil, že nejde o prvek přímé demokracie, protože prezidentovy pravomoci jsou omezené a často jen formální. „Přímá volba prezidenta je banální reprezentativní demokracie, nikoli přímá demokracie, jak se lidé domnívají,“ vysvětlil profesor Miroslav Novák.